BRODÍCÍ BOTY: filcovou podrážku nebrat!!

Článek o brodících kalhotách jsme zakončili lakonickou poznámkou o nutnosti pořídit si navíc brodící boty u membránových brodících kalhot. Klasické broďáky z neoprénu nebo PVC mají integrální holínku, která je na pevno přidělaná ke kalhotám.

U membránových brodících kalhot jsou jen ponožky, které tvoří zakončení nohavic a jsou k nim napevno přišité. Nohu s nimi pak běžným způsobem zasunete do bot, jenž se úplně běžně zavazují na tkaničky a může do nich téct jak chce.

Vzhledově takové boty připomínají moderní turistické pohorky. V reálu by samozřejmě jako obuv na turistiku vůbec neobstály. Při výrobě brodících bot vůbec není sledován cíl nepromokavosti, naopak bývají často vybaveny odtokovými otvory pro lepší schnutí po dlouhém pobytu ve vodě.

Brodící boty se také nosí ve větší velikosti než jste zvyklí. Ponožka je značně tlustá a noha se s ní musí pohodlné vejít dovnitř.

*Leeda má asi nejlevnější brodící boty. Pod dva tisíce se jinak těžko shání

Brodící boty nejsou žádná láce

Nováčci v rybaření se často domnívají, že boty musí být od stejné značky jako kalhoty. To rozhodně není pravidlem. Poměrně často ale nejlépe vychází cena při nákupu setu, kde je obojí prodáváno dohromady, proto velká část rybářů má obojí od stejného výrobce.

Ceny jsou velmi různé, můžeme však říct, že u membránových broďáků v kombu s botami se pohybujeme v cenách zhruba od 5 tisíc až někam k dvaceti. Samotné boty stojí od zhruba 2500 Kč u levnějších kusů. Průměr bude asi někde kolem 5 tisíc za pár, což tedy vůbec nezaostává cenovkou za kvalitní obuví pro horskou turistiku!

Podrážková volba – filcová nebo gumová podrážka?

Při pořizování bot vás čeká výběr typu podrážky. Holínky u levnějších PVC a neoprenovych kalhot jsou vybaveny z velké části podrážkou zvanou lidově „traktor“, která není bůhvíjaký zázrak ale svůj účel plní poměrně uspokojivě. U samostatných bot se ale nejčastěji používají následující dva typy:

Filcová podrážka (Felt sole)

Filcová podrážka je na první pohled zvláštní. Poznáte ji díky neexistenci jakéhokoliv vzorku. Jedná se o poměrně měkký a nasákavý materiál, který se u brodících bot stal dlouhodobým standardem.

Horst Fuchs by řekl, že vyniká ultimátní přilnavosti. Říční šutry a oblázky jsou pekelně kluzké, což asi víte. Tento druh podrážky k nim ale dokonale přilne.

Neklouže ani na kamenech pokrytých řasou. Díky této vlastnosti a relativně nenáročné výrobě se zdálo, že filc bude brodícím botám vévodit navždy.

Ani takový zázrak ale není bez negativ. Zmínit lze horší přilnavost na pevné zemi a snadné poničení podrážky čímkoliv ostřejším nebo špičatým jako je nepořádek na dně nebo jen ostré šutry a klacky na břehu.

Brodící boty s filcem jsou zákeřný bacilonosič

Hlavním motivem ústupu filcu jsou ale přísné regulace na ochranu vod, které zavádí správci revírů v mnoha zemích jako Velká Británie, USA a dalších, kde je muškaření a přívlač na divokých řekách masově populární činností.

Filc totiž velice dobře vsakuje vodu včetně látek a mikroorganismů v ní rozpuštěných. Rybáři cestující mezi různými revíry tak přenáší nákazy z jedné řeky do druhé.

Materiál, který nasákne vodu hluboko do sebe je pro tyto mikroorganismy v podstatě dokonalým přenašečem. Vysušení podrážky, které by v tomto pomohlo, trvá až několik dní a tak často škodlivé organismy mohou přežívat z jedné víkendové vycházky do další.

Půl roku v kriminále za špatné brodící boty!

V některých oblastech dochází k přísnému zákazu těchto bot, který je v poslední době motivován i tím, že trh nabízí dostatečný sortiment podrážek z jiného materiálu.

Majitelé některých revírů ve Skotsku omezují přístup rybářů s vybavením, které bylo použito v jiné zemi. V Yosemitském národním parku jsou dokonce lovící v případě přistižení s filcovou podrážku nuceni platit pokutu ve výši 5 tisíc dolarů a mohou být podrobeni až půlročnímu pobytu v káznici.

U nás sice takové nařízení zatím není ani předmětem diskuzí. V případě masivnějšího šíření infekci však nelze takové kroky ze strany státu vyloučit. I když jak znám naše orgány, tak raději zakáží rybaření úplně.

Přesto ale můžeme přispět k ochraně vod a od filcu upustit aniž by nás někdo dirigoval z vrchu. U nás se v posledních letech šíří například račí mor, který může být rybářem podobně zavlečen do nových lokalit…

Filc drží ve vodě, na břehu to může být jiné

Filcová podrážka mně osobně nevyhovuje při chůzi na souši. Patřím mezi rybáře kteří chodí poměrně značné vzdálenosti mezi jednotlivými fleky, pro přesuny po souši je, aspoň dle mého názoru, vhodnější a odolnější podrážka z gumy.

Žádný vzorek u filcu znamená dobrou klouzavost na blátě a strmých příbřežních partiích. Mechanickou odolnost jsem tu již zmiňoval, s filcem člověk musí dávat daleko víc pozor kam šlape, aby podrážku neponičil.

Firmy s určitou kratší životností dokonce počítají dopředu. V prodeji bývají náhradní podrážky pro brodící boty tohoto druhu, neboť by bylo škoda je vyhazovat jen kvůli podrážce pokud jsou jinak v pořádku.

Výhody filcové podrážky:

• Dokonalá ochrana před uklouznutím v řece
• Snadná výměna poškozené nebo urvané podrážky za novou

Nevýhody

• Nevhodné na dlouhé pěší přesuny a do těžšího terénu
• Roznášení nákaz a onemocnění po revírech
• Naprosto nepoužitelná při teplotách kolem nuly a níž, kdy podrážka nasáklá vodou zmrzne na kámen.

• V zimě navíc s každým krokem rostete o pět centimetrů do výšky, jak k vám zespodu přimrzá sníh

Gumová podrážka (Rubber sole)

Zdálo by se, že gumová podrážka je něco naprosto samozřejmého. U brodících bot se ale dlouhou dobu dávala přednost filcu. Hlavní nevýhodou pryže je příšerná klouzavost na říčním dně. Guma na kamenech nikdy nebude držet stejně jako filc, s tím je nutné počítat od samého začátku.

Na druhou stranu je nutné říct, že vývoj neustává a každý výrobce na to jde trochu jinak. Podrážka mezi různými modely se může značně lišit. Některé firmy nabízí broďáky i s wibramem (např. Simms).

Wibram je léta letoucí standard u turistické a horolezecké obuvi. Bohužel ani zkušenosti z oblasti horské turistiky nejsou nikdy jednoznačně pozitivní. Garanci stoprocentně bezpečného našlapu ve vodě vám zkrátka nikdo nedá.

Jediná rozumná pomoc jsou hroty, ty jsou ostatně často dodávány přímo s botami už od výrobce.

Na co tedy brodící boty s gumovou podrážkou?

Hlavní pro mě je použitelnost i v terénu. Chodíte-li pěšky a jste typ rybáře, co se nezdrží dlouho na fleku tak oceníte boty, ve kterých můžete chodit jako normálně.

Většina mých oblíbených revíru je zakovaná v prudkých srázech, kde bych s filcem musel našlapovat velmi opatrně. Adhezní schopnosti v náročném prostředí jsou u filcu podobné jako u domácích pantoflí.

Závěrem

Jasně, že uživatelé filcových podešví asi po přečtení článku nepoběží do rybářského kvelbu pro nové boty. Koneckonců vše výše uvedené byl jen můj názor a úhel pohledu.

Přesto doufám, že tato stať vám přinesla alespoň nějaké přínosné informace, které třeba využijete až stávající výstroj doslouží a budete shánět novou.

P.S. pokud máte pocit, že s gumovou podrážkou to nedáte, nebo jste se už nechtíc vykoupali, tak přejděte na náš článek o levných hrotech do bot z ebaye.