Přísnější zápis úlovků, odnášení ryb bez limitu a víc lidí na pstruhovce: 4 zajímavé body z chystané vyhlášky

O chystané změně vyhlášky, která přímo ovlivňuje pravidla rybolovu v ČR, jsme již psali. Z chystaných novinek zaujme například přísnější způsob pro zápis “vedlejších” druhů ryb do úlovkového lístku a nezapočítávání určitých druhů ryb do denního limitu 7 kg.

Návrh se dále týká například zrušení některých krátkodobých rybářských lístků a také avizovaného prodloužení možnosti lovu na přívlač na P revírech. Chystaných novinek je ovšem celá řada a zájemci si mohu vše prostudovat na tomto odkazu.

Většina věcí se praktického rybolovu příliš nedotkne, některé ovšem způsobí zásadní změny. Pro zamezení nejasnostem podotýkáme, že k datu zveřejnění článku stále platí vyhláška ve starém znění. Úřady ale plánují uvést nové znění do reality v blízké budoucnosti. Mluví se dokonce již o polovině letošního roku.

Kdo mění vyhlášku?

Změna vyhlášky je v gesci Ministerstva Zemědělství, které však tyto úpravy konzultuje s rybářskými subjekty jako Český rybářský svaz, Moravský rybářský svaz a dalšími. Jde tak o výsledek dlouhodobého jednání mezi zástupci státní správy i rybářské veřejnosti.

Rybářské lístky chce stát vydávat ideálně jen na 10 a více let

O tomto jsme již psali, takže mimo téma, jen pro shrnutí: Stát chce šetřit administrativu a z krátkodobých rybářských lístků nechá jen 30 denní, který se běžných rybářů prakticky netýká. Jde o variantu lístku bez zkoušky cílenou hlavně na cizince, ačkoliv si jej může pořídit kdokoliv.

Zrušeny budou ale klasické rybářské lístky na 1 rok a 3 roky. Rybáři si budou moct nadále pořídit RL na 10 let a s neomezenou platností. Odůvodněním je zbytečná administrativní zátěž neboť pro vydání dalšího rybářského lístku nepotřebuje rybář prokazovat téměř nic a jde o zbytečný úkon, který přináší pouze náklady a další práci pro úředníky. V diskuzích byl tento krok mnohými rybáři kritizován, a to i přesto, že pořízením RL na delší období lze výrazně ušetřit a nemuset každoročně navštěvovat úřad, čehož už mnozí využívají.

Zapsat ryby budete muset okamžitě po ulovení

Výrazná změna se dotkne zápisu úlovků. Dosud platilo, že rybář musí okamžitě zapsat jen vybrané druhy ryb. Ostatní druhy lze zapisovat až na konci lovu. Tato praxe skončí.

Zatímco u vybraných druhů zůstane pravidlo stejné – okamžitý zápis každého kusu, v případě ostatních druhů dochází k tomu samému, avšak v rámci zjednodušeného režimu:

• V případě ponechání jiné ryby než jsou vybrané druhy, musí rybář dle návrhu změn okamžitě zapsat druh. Na konci lovu (před odchodem od vody) sečte a zapíše počet kusů a napíše celkovou hmotnost. 

Pro zajištění řádného vykazování úlovků a následně evidence o hospodaření a dosaženém hospodářském výsledku v rybářských revírech je navržena úprava zápisu úlovku do povolenky k lovu tak, aby osoby provádějící lov zapisovaly všechny ulovené ryby ihned po přisvojení. Podle stávající právní úpravy jsou v mimopstruhových rybářských revírech ihned po přisvojení zapisovány do povolenky k lovu pouze vyjmenované druhy ryb, kterými jsou kapr obecný, štika obecná, candát obecný, bolen dravý, sumec velký a ryby lososovité, mezi které se neřadí síh maréna a síh peleď. Ostatní druhy ryb se zapisují až po skončení lovu před odchodem od vody. V důsledku stávající úpravy dochází v praxi k nezapisování takto přisvojených ryb ze strany osob provádějících lov ryb na udici. Podle navržené úpravy se mají vybrané druhy ryb nadále zapisovat ihned v plném rozsahu (zapíše se druh, délka a hmotnost uloveného kusu) a ostatní druhy v rozsahu zjednodušeném (druh ryby), přičemž se následně před odchodem od vody doplní počet kusů tohoto druhu a jejich celková hmotnost. Na rozdíl od vyjmenovaných druhů (v § 8a odst. 1) tak nebude zapisován každý ulovený kus daného druhu jednotlivě, ale souhrnně. Zápis uloveného druhu ihned po přisvojení zajistí možnost efektivní kontroly na místě ze strany rybářské stráže, která bude moci ověřit, že lovící osoba má v úmyslu i ostatní druhy řádně zapsat do povolenky k lovu ryb a mimo jiné je také zahrnout do příslušných limitů úlovku. Navržený přísnější způsob zapisování ostatních druhů ryb již aplikoval jeden z významných uživatelů rybářských revírů v České republice prostřednictvím svých bližších podmínek výkonu rybářského práva, přičemž se tento způsob osvědčil.

Tímto se má zamezit zapomenutí zápisu, k němuž údajně často docházelo. Toto pravidlo se navíc již na vybraných revírech v ČR funguje a dle autorů změn se velmi osvědčilo.

Přívlač na pstruhových vodách na podzim – s jednoháčkem

Došlo se k závěru, že přívlač s jednoháčkem již dnes nepředstavuje výrazný rozdíl v šetrnosti vůči rybám oproti muškaření (mimochodem, sjednocení úředních pojmů “muškaření” a “lov na umělou mušku” je jednou z dalších novinek).

Vláčkařům tak neskončí sezona po prázdninách. nýbrž potrvá až do konce listopadu. Argumentací je také pokles populace lipana a časté vysazování tržních duháků na velkém množství revírů. 

Mnozí muškaři ale i jiní pstruhaři tuto změnu nesou nelibě. Bezpochyby to podle nich přinese podstatné zvýšení počtů docházek a ulovení pstruha obecného v období jeho tření, které může začít již v prvních dnech listopadu.

Zde samozřejmě mají muškaři sami máslo na hlavě (rovnou se přiznám, že já taky, pozn. autora). Změna ale na revíry vyšle ještě více lidí, což může být v kombinaci s opakovanými úlovky a broděním poslední hřebík do rakve pro pstruha obecného na místech, kde se jeho populace sotva udržuje přirozeným výtěrem.

Není žádným tajemstvím, že na mnoha vodách je to s populací původních pstruhů špatné. Zvýšený tlak a s tím spojené i častější vysazování duháků mohou být pomyslným posledním hřebíkem do rakve.

Zajímavé ovšem je, že řada muškařů víceméně nic nemá proti zrovnoprávnění lovu na přívlač a mušku. Jako další logický krok by ovšem viděli rádi zavedení ochranných opatření právě tam, kde se tře pstruh potoční.

Připomínáme, že výtěr pstruha obecného na mnoha místech probíhá již v listopadu, kdy se smí stále lovit. Chytání pstruhů na trdlištích a brodění v listopadu na těchto místech se mnozí rybáři dobrovolně vzdávají, což však nelze na nikom požadovat.

Vzhledem k zvýšení počtu docházek by nebylo od věci nastavit individuální přístup na příslušných revírech a podmínky lovu nastavit kompromisně tak, aby měly obě skupiny rybářů stejné možnosti ale nikoliv ne na úkor stavu revírů.

Možnostmi zmiňovanými v názorech odborníků jsou například zákazy brodění v příslušném období nebo o minimálně měsíc dřívější konec lovu pro všechny.

V opačném případě panují obavy z rezignace na tradiční hospodaření a proměny zbylých fungujících revírů na obyčejné “duhákodromy”, které budou závislé na neustálém vysazování.

Příležitost pro masaře – karase stříbřitého a další invazní ryby se navrhuje brát bez limitu

Nadpis, prosím, berte jako nadsázku. Opravdu to ale znamená, že některé druhy si budou moci rybáři brát bez jakýchkoliv limitů, možná dokonce i muset jelikož zároveň určité druhy nelze do vody vracet.

Objevuje se návrh, že invazní druhy se nebudou započítávat do všeobecně platného limitu 7kg přisvojených ryb na rybáře a den. Návrh počítá také s tím, že do této kategorie zařadí ještě navíc i některé další druhy. 

Po zavedení změn si tak můžete nachytat neomezené množství například karase stříbřitého. Milovníci různých pečenáčů a zavináčů jistě zbystřili pozornost, jelikož právě karas stříbřitý je poměrně dost rozšířenou rybou. 

Zákon o rybářství s účinností od 1. 1. 2022 obsahuje v § 13 odst. 4 nově zmocňovací ustanovení ke stanovení denních limitů počtu kusů a hmotnosti přisvojených ryb. Navrhovaná úprava přebírá již osvědčené limity upravené doposud v rámci úpravy povolených způsobů lovu. Jedná se o systémové řešení, které v návaznosti na novelu zákona o rybářství zavádí samostatnou ucelenou úpravu uvedených limitů úlovku. Současně je zakotveno, že se do limitů nezahrnuje úlovek invazních nepůvodních druhů na unijním seznamu, které si na základě zákona o rybářství musí lovící osoba přisvojit a nevracet je do rybářského revíru. K efektivní aplikaci tohoto nástroje je nezbytné, aby tyto „povinné“ úlovky nezasahovaly do stanovených limitů úlovků. Kromě invazních nepůvodních druhů na unijním seznamu je navrženo nezahrnovat do limitů také vybrané druhy nepůvodních ryb, konkrétně karase stříbřitého, hlaváčovité z čeledi Gobiidae a sumečky z čeledi Ictaluridae. Tyto druhy jsou na území České republiky nepůvodní, hospodářsky bezvýznamné a navíc v rámci České republiky byly zaznamenány jejich negativní dopady na rybí společenstva, a to zejména v případě karase stříbřitého.

K tomuto je nutné dodat, že legislativa EU státům přímo nařizuje invazní druhy vymýtit. To je v podstatě i důvodem implementace tohoto nařízení do našich pravidel.

Hlavačkovec Glenův: nebezpečná invazní ryba se šíří v ČR

Závěrem

Pro jistotu je nutné zopakovat: vyhláška je stále ve fázi, kdy není schválená. Nemá k tomu nejspíš ale vůbec daleko.

Nezbývá také než si postesknout na slabší informování ze strany svazu, který se jednání účastní již mnoho měsíců. Některé chystané novinky se řadový člen dozví až v momentě, kdy vstupují v platnost nebo je zveřejní jiná zúčastněná instituce, jako v tomto případě.