Tradiční prodej vánočních kaprů má své odpůrce z řad aktivistů. Ti nyní vyzývají Ministerstvo zemědělství, aby prodej živých ryb zakázalo úplně. Výzvu přitom provedli poněkud netradiční formou.
Na ministerstvo došla obří pohlednice s obrázky kaprů
Výzvu se rozhodli doručit formou pohlednice s obrázky kaprů a jmény signatářů výzvy. Předali ji přímo náměstkovi ministra zemědělství, panu Holomčíkovi.
Aktivisté protestují nejen proti vánočnímu prodeji ale všeobecně proti způsobu jakým jsou ryby v Česku tradičně prodávány. Jde o to, že u nás stále prodejci ryby zákazníkům předávají v živém stavu. Zákazníci si posléze živou rybu odnáší domů, což ji samozřejmě způsobuje utrpení a dušení.
Ani přechovávání kaprů ve vaně nelze označit za šetrné, voda z vodovodního řadu bez dostatečného okysličení není pro přechovávání ryb vhodná.
Aktivisté navíc poukazují na fakt, že ryby trpí stejně jako ostatní zvířata a prodej živých ryb má být ukončen pro zbytečnou krutost.
Samotný prodej ryb aktivisté nenapadají, aktuálně jim jde jen o prodej živých ryb bez usmrcení.
Argumenty proti prodeji živých kaprů přináší i některé akademické studie, například studie s názvem RIZIKA SNÍŽENÍ WELFARE KAPRŮ PŘI STÁNKOVÉM PRODEJI České Zemědělské Univerzity a studie dalších neziskových organizací. Proti této praxi se vymezuje i například Státní veterinární správa.
Propagační klip aktivistů za práva zvířat (Video)
Proti čemu aktivisté protestují
Hlavní body výzvy:
Zakoupená živá ryba bývá přenášena obvykle v igelitovém obalu po libovolně dlouhou dobu bez vody. V důsledku toho se jí slepí žaberní destičky, funkce žaber se zhorší a ryba se dusí.
Před domácím usmrcením bývá ryba přechovávána běžně ve vaně, což je pro ni absolutně nevhodné prostředí. Kvůli rozdílné teplotě vody může dojít k teplotnímu šoku, hrozí nedostatek kyslíku a chlor obsažený ve vodě může poškodit kůži i nervovou soustavu zvířete.
Správné omráčení kapra před vykrvením není jednoduché. V případě usmrcení v domácnosti tak existuje vysoké riziko, že zvíře není před vykrvením a po celou dobu vykrvování omráčeno s dostatečnou ztrátou citlivosti a vnímání.
Někteří lidé vypouštějí zakoupené ryby s dobrými úmysly zpět do volné vody. Většina ryb však pravděpodobně nepřežije, neboť jejich energetické zásoby jsou vlivem sádkování, kdy jsou v podstatě týrány hlady, vyčerpány a imunita oslabena. Navíc i v tomto případě existuje riziko teplotního šoku.
Ve všech výše zmíněných bodech jde bezesporu o porušování zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání.
Zdroj: Tisková zpráv CIWF.CZ
Argumenty s nimiž lze souhlasit, bude ale sportovní rybaření další na řadě?
S argumenty aktivistů paradoxně může souhlasit většina rybářů. Vždyť i rybářský řád nám přikazuje přisvojené ryby usmrtit šetrným způsobem.
Většina rybářů lovících pro maso má navíc proces usmrcení ryby dobře zvládnutý. Transportovat živou rybu domů nedává smysl.
Je ovšem otázka, kde se aktivisté zastaví. Nelze pochybovat o tom, že sportovní rybolov mají také na mušce. Tuto výzvu ostatně zaštiťují mezinárodní organizace, jejichž aktivisté v zahraničí již kroky proti sportovnímu rybolovu podnikají.
V některých zemích není výjimkou, že ekologické organizace obchází rybáře u řeky či vyvěšují falešné cedule se zákazem rybolovu, které mají odradit lovce neznalé místních poměrů.
V našich zeměpisných šířkách je k tomu zatím daleko. Zejména z toho důvodu, že mnozí rybáři na břehu našich vod nejsou často nakloněni mírumilovné diskuzi ani s vyznavači chyť a pusť, natož s někým, kdo je proti rybaření úplně.
Be the first to comment