Vzniká velký přírodní park "Berounka" - co to znamená pro rybáře? - Aktivní

přírodní park berounka rybaření - pravidla a zákazy

Za relativně malého zájmu médií vzniká v Západních Čechách nový přírodní park Berounka, který vyniká zejména svojí značnou rozlohou. Pro nás rybáře jde o zásadní změnu, neboť toto chráněné uzemí se zahrnuje podstatnou část Berounky v nejatraktivnější části jejího toku.

Přírodní parky (neplést s národním parkem!) jsou chráněná území vyhlašované příslušným krajským úřadem. Často jde o lokality poměrně malého rozsahu, což byl případ staršího přírodního parku Horní Berounka, který se nacházel poblíž Plzně. Tento park se tímto ruší a stává se součástí nového většího parku.

Nový přírodní park Berounka zasahuje celkem 3 okresy:

Plzeň – město
Plzeň – sever
Rokycany

Jde o pruh území podél obou břehů toku řeky Berounky, který se táhne od severního okraje Plzně až po obce Podmokly a Zvíkovec. Šířka chráněného území je různá a zahrnuje i obce od řeky několik kilometrů vzdálené.

Problémy s příjezdem k vodě a bivakováním?

Obavy ze zákazu rybaření nejsou na místě. Výkon rybářského práva v přírodních parcích nebývá přímo nijak zásadně dotčen. Počítat ale musíme s řadou nepřímých omezení, která se týkají pobytu a dopravní dostupnosti revírů.

Oficiální web parku má dokonce jakousi galerii hříšníků, kde jsou hlavně jen rybáři.

Pravidla chování na území přírodního parku jsou do značné míry v gesci krajského úřadu. V případě přírodního parku Berounka jsou pravidla nastavena takto:

Omezení využití území – přírodní park Berounka

(1) Bez předchozího souhlasu příslušného orgánu ochrany přírody vydaného dle § 12 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb. nelze na území přírodního parku vykonávat činnosti, které by mohly snížit nebo změnit krajinný ráz nebo způsobit zničení, poškození nebo rušení dochovaného stavu tohoto území. Mezi tyto činnosti patří zejména:

a) v nezastavěném území umisťování nebo povolování staveb, zařízení nebo výrobků plnících funkci stavby včetně případů, pro které není vyžadováno povolení ani opatření stavebního úřadu, včetně změn jejich dosavadního umístění, vzhledu či funkčního využití,

b) v nezastavěném území zakládání plantáží dřevin), povolování změn využití území a změn druhu pozemku nad 0,5 ha,

c) v nezastavěném území využívání pozemků ke sportovnímu a rekreačnímu využití, zejména jako tábořiště, kempy, motokrosové dráhy, záchytná parkoviště, a k pořádání hromadných akcí. Volné využívání krajiny plynoucí ze zvláštních právních předpisů není dotčeno,

d) vjezd a setrvání motorových vozidel mimo pozemní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody ke kempování a táboření,

e) odstraňování stromořadí, sadů a remízů,

f) provádění těžby hornin a nerostů.

Kde všude se rozkládá přírodní park Berounka?

Přírodní park se rozkládá v katastrálních územích:

Bohy, Bolevec, Borek u Kozojed, Brodeslavy, Břasy, Břízsko, Bujesily, Bukovec, Červený Hrádek u Plzně, Čivice, Dolany u Plzně, Doubravka, Druztová, Hlince, Holovousy, Hřešihlavy, Chlum nad Berounkou, Chrást u Plzně, Chříč, Kaceřov, Kladruby u Radnic, Kostelec u Nadryb, Kozojedy u Kralovic, Kříše, Lhotka u Radnic, Liblín, Nadryby, Němčovice, Nynice, Olešná u Radnic, Planá u Nynic, Prašný Újezd, Rakolusky, Robčice, Sedlecko, Senec u Plzně, Smědčice, Střapole, Studená u Chříče, Svinná u Hlohovic, Třímany, Újezd, Újezd u Svatého kříže, Vranovice u Břas, Všehrdy u Kralovic, Všenice, Zvíkovec.

Hranice přírodního parku Berounka je stanovena uzavřenou linií s následujícím průběhem: Hranice vychází od soutoku Berounky s Úslavou u kostela Sv. Jiří v Plzni a pokračuje severně po pravém břehu Berounky až k lávce přes Berounku (Berounka – km 135,2 cyklotrasa č. 2151, NS Údolím Berounky). Hranice vede přes tuto lávku a pokračuje po pozemní komunikaci západním směrem k ulici Pecihrádek až ke křižovatce s ulicí Nad Feronou. Hranice se stáčí severním směrem k ulici Zručská cesta, po které pokračuje a navazuje na účelovou komunikaci (NS Po stopách F. Malocha), po níž vede až k silnici č. 18012 Senec – Druztová. Po této silnici hranice pokračuje přes obec Druztová ke křižovatce se silnicí č. 180 a dále po ní ke křižovatce u Dolanského mostu. Odtud se hranice stáčí severně na silnici č. 2312 a vede do obce Dolany, odkud dále pokračuje na východ po silnici č. 23113 do Nadryb a odtud po silnici 2315 do Kostelce, Nynic, dále po silnici č. 231 do Plané, Kaceřova, Čivic, Břízska, Borku a Kozojed. V Kozojedech hranice pokračuje od křižovatky se silnicí č. 232 po této silnici na sever až na křižovatku se silnicí č. 201 u Brodeslav. Po této silnici pokračuje východně přes Všehrdy, Holovousy, Chříč do Zvíkovce na most přes řeku Berounku. Od tohoto mostu vede hranice na jih po silnici č. 233 a u autobusové zastávky Podmokly rozcestí se stáčí západním směrem a pokračuje po místní komunikaci do obce Chlum. Odtud vede po další místní komunikaci na jih k silnici č. 233 a po ní až ke křižovatce u zemědělského areálu (Kladruby, Vítání), kde odbočuje na silnici č. 23317 a vede přes obec Kladruby až na křižovatku se silnicí 23221. Po této silnici vede hranice přes Svinnou a dále po silnici č. 23218 až ke křižovatce se silnicí č. 232, po ní pak pokračuje na jih do Břas. V Břasích se hranice stáčí na západ a pokračuje po silnici č. 232/12 do osady Kříše. Odtud vede dále na jih po bezejmenném pravostranném přítoku Korečnického potoka až k soutoku s ním, pokračuje po proudu Korečnického potoka k soutoku s jeho bezejmenným levostranným přítokem a po něm vede až ke křížení se silnicí č. 233. Po této silnici hranice pokračuje k osadě Střapole, kde přechází na železniční trať Chrást – Radnice, a po ní pokračuje až do Chrástu ke křížení se silnicí č. 233. Po této silnici vede až do Plzně – Újezdu, na jehož konci odbočuje na pozemní komunikaci – cyklostezku č. 3, po které pokračuje až ke kostelu Sv. Jiří v Plzni Doubravce.