Jmenovitě jsou to suchá léta, vydry, kormoráni, granuláči a nová vyhláška.
Z nedávných aktualit: O nepříliš dobrém výsledku hospodaření na jednom z pstruhových potoků informoval Severočeský územní svaz. Z jednoho kilometru chovného potoka se podařilo slovit asi 100 ks pstruha obecného. (odkaz dole pod článkem)l
Je to asi pětina očekávaného počtu. Zbytek ryb je pryč a na vině budou ze značné míry přemnožení predátoři. Podobná i horší situace se objevuje na celé řadě míst v republice.
Mnohé chovné potoky jsou dnes v podstatě prázdné a produkční Mo se soustřeďují spíše na toky, kde má hospodaření ještě nějaký smysl a tlak rybožravých predátorů není takový.
Co škodí pstruhům? Za vším hledej člověka
Drastický úbytek lososovitých (a nejen těch) druhů ryb, který se týká zejména menších vodních toků, má za příčinu hned několik faktorů.
Zejména na menších chovných potocích si nejde nevšimnout změn týkajících se přímo samotného toku.
V letních měsících se projevují nižší průtoky a vyšší teplota vody, což samo o sobě salmonidům příliš nesvědčí.
Vody v potocích je méně, kdysi kamenité pstruhové toky dokonce zarůstají – kdo chodí dlouhodobě kolem vody, tak si toho nemůže nevšimnout.
V kombinací s nevhodnou regulací toků, problematickým provozem a nedodržování manipulačních řádů na mnohých MVE se toky stávají pro ryby nehostinným prostředím.
Zbytek rybí populace, která za těchto podmínek přežívá, si nakonec podají predátoři typu kormoránů a vyder.
V posledním případě je opět jednoznačná vina člověka, který původní bohulibou myšlenku dohnal do extrému a ze vzácného živočicha udělal přemnoženého škůdce. Vydra sama za to nemůže.
Naprostá většina rybářů jsou přitom lidé se vztahem k přírodě, což například u pstruhařů platí dvojnásob.
Proti vydře samotné nikdo nic nemá. To spíš proti jejímu živelnému a státem nijak nekontrolovanému rozšiřování v absurdních počtech.
Mimochodem, podobný problém jako s vydrou řeší zemědělci a myslivci například u vlka. Ten už se, kromě jihu Moravy a hlavního města, dá potkat skoro všude, včetně hustě osídlených oblastí.
Na české ryby se za posledních patnáct let snesly hned dvě velké pohromy. První jsou kormoráni, kteří prostě přiletí a kromě omezených možností odstřelu s nimi nic moc dělat nejde. Druhou jsou vydry, které se rozhodně neobjevují jen taky samy od sebe.
Podle dostupných map se během uplynulých deseti let rozšířilo na téměř celou republiku. Navíc panuje podezření, že přesného počtu se nikdo nedobere. Vydra samozřejmě potřebuje žrát a potravu nalézá ve vodních tocích a nádržích všeho druhu.
Někdy asi loví jen pro radost nebo bývá vyrušena a kořist opouští. Sám jsem opakovaně během cest na ryby narážel v odlehlejších místech na poměrně čerstvě vypadající mrtvé ryby ležící v trávě desítky metrů od revírů.
Od pstruhů na řece, po štiky a dokonce více jak půlmetrové kapry. V předcházejících letech nic takové k vidění nebylo.
Bohužel, na menším toku má vydra schopnost sežrat skoro vše, což je problém.
Na samoregulaci jejich počtů z důvodů absence potravy přitom nelze spoléhat. Zatímco ryby mají velmi omezené možnosti migrace, tak například kormorán zamává křídly a odletí pryč. Vydra také může zmizet jinam.
Je neuvěřitelné, že jako jedna z největších zájmových skupin u nás se vůči této situaci nedovedeme skoro nijak bránit. Mluví se o tom sice dlouho, zlepšení ale nepřichází. Spíš naopak.
Ale když se podívám na to, jak k tomu vlastně přistupujeme, tak se nedivím. Hospodaření na pstruhové vodě se mnohde smrsklo na ten dlouho očekávaný náklaďák, dříve s duháky, dnes často s granulovaným potočákem.
Navíc jsme si, s požehnáním ministerské vyhlášky, od letoška sami dovolili chytat na přívlač pstruhy i během tření. Škoda slov.
K tomuto tématu doporučuji následující čtivo: https://www.crsusti.cz/cz/aktuality/vylovy-chovnych-toku-v-mo-ceska-kamenice-ilustruji-dlouhodobe-neudrzitelny-predacni-tlak-ze-strany-predatoru
Další tipy na články:
Změny rybářského řádu od roku 2024: přívlač na pstruhovce, nový zápis úlovků a trolling bez motoru
Rybář je nespokojen s průběhem kontrol rybářské stráže (Video)
ČRS kvůli povodním možná rybářům naúčtuje mimořádný poplatek
U nás Sázava 3P, Janovický 1 se na to svaz vysral, nebyl by problém tam pobočka vrátit,jen není vůle že strany ČRS…
Ano to je určitě problém klasických pstruhových říček a potoků.Ale ještě větší problém je na mimopstruhovych tocích kde na jejich likvidaci se podílí největší měrou samotný rybářský svaz. Svou dlouhodobou koncepcí umělého zarybnění nepůvodních druhů.jiz více než deset let pozoruji jak na likvidaci původní rybí obsádky spolupracují i rybářské organizace sami.Za zoufalou situaci rybí populace na českých tocích může především přemnožení sumce obecného, který v dospělosti je na vrcholu potravního řetězce, ale klimatickým oteplováním, je aktivní celoročně,a již několik let pozoruji jak jeho mladá populace na jaře doslova vyžírá všechny jikry zbylých původních druhů našich vod.A pak jen ziram Jak se svaz ještě chlubí jejich umělou obsadkou.Verte již delší dobu nastal čas na úplný zákaz vrácení sumcovitých ryb zpět do vody i když se obávám že je skoro pozdě.Z.M.
Ryba smrdi od hlavy,…Rozhodovat maji skutecni odbornici a manazeri podke jednotne dlouhodobe koncepce. Nadseni nekterych kidi ocenuji, ale to nestaci. Jsou veci dlouhodobe za hranou: treba holocaust puvodnich ryb na pstruhovych vodach, jednotna cena povolenek prizpusobena masarum a Ti blbci co tohle ve vedeni podporuji.
Ti vlci jsou dost nešťastný příklad, rozhodně nejsou všude, jsou výjimeční a když už se objeví, tak je picne myslivec. Možná autor myslel spíš prase divoké. Nehledě na to, vlk do přírody patří. Se zbytkem se dá asi souhlasit, ačkoliv bych spíš vinil bezohledné lidi, malou vůli, nebo nedostatek možností črs. A v neposlední řade ty „rybáře“, kteří sportovní rybolov zaměňují se samoobsluhou.