Sumcařina nabývá pomalu na stejné popularitě jako lov kaprů. Není divu, sumec je poměrně hojná ryba na území celé ČR a dorůstá zajímavých velikostí. Pojďme se podívat na jakých principech funguje podvodní splávek na sumce.
Předně si ujasněme: podvodní splávek na sumce není lov na plavanou. Naopak jde v podstatě o položenou, která však pomáhá umístit nástrahu do vodního sloupce, kde ji sumec snáze najde. Podvodní splávek slouží jako plovák, který nástražní rybu (případně rousnice, játra nebo sumčí boilies) vynese nad dno a tím ji efektivněji nabídne cílové rybě.
Montáž s podvodním splávkem na sumce je velmi jednoduchá
*Podvoďák neslouží jako signalizátor, nýbrž jako plovák pro vyzdvihnutí nástrahy nad dno
Při prvním seznámení s tím, že existuje něco jako podvodní splávek, můžete podlehnout dojmu, že jde o komplikovanou montáž pro profíky. Opak je pravdou, montáž s podvodním splávkem nezahrnuje žádné zbytečné složitosti. Ztělesňuje přesně to, co má montáž na velké ryby mít: skvělou prezentaci, jednoduchou přípravu a dostatek síly pro zdolávání trofejních sumců.
- Montáž s podvodním splávkem sestává ze zátěže, od níž vede dlouhý návazec (dle situace například 100 – 150 centimetrů. Na jeho konci se ve vodě vznáší podvodní splávek a od něj vede velmi krátký koncový návazec s nástrahou (do 20 centimetrů, často méně).
Splávek tedy není ve funkci signalizátoru záběru. Jeho účelem je svým vztlakem vynést nástrahu do sloupce, kde ji sumec snadno najde. Má to spoustu výhod:
- Nástraha je ve sloupci lépe patrná pro rybu
- Splávek udrží nástrahu nejen ve sloupci ale také v pohybu, nástražní ryba se snaží unikat a tím láká sumce o to více
- Některé splávky chrastí na podobném principu jako zvukové woblery, což sumci vnímají velmi intenzivně
Výčet pozitiv toho, jak funguje podvodní splávek na sumce, by mohl být opravdu dlouhý. Jeho přínos je zejména v oživení nástrah. To platí například pro již zmíněný chomáč rousnic nebo nástarhy typu jater či boilies na sumce, jejihcž úspěšnost na sumce to může významně zvýšit.
Při lovu na rybu má zásadní výhodu i v tom, že na rozdíl od klasické položené nehrozí zamotání ryby do vázek na dně, což je možná hlavní výhoda podvodního splávku vůbec.
Nastražení ryby dvěma opačnými způsoby: Jak funguje podvodní splávek na řece a jak na stojáku
Základní pravidlo pro nastražení ryby na podvoďák se liší podle typu vody. Na stojáku a na tekoucí vodě se to provádí přesně naopak:
- Řeka – nástražní ryba se umistí hlavou ke splávku. V proudu pak “plave” proti vodě
- Stojatá voda – zde naopak rybu umístíme ocasem ke splávku. Ryba od něj uniká a svými pohyby láká dravce
Zejména na stojaté vodě je montáž s podvodním splávkem zajímavá. Ryba, snažící se unikat od splávku pryč dokáže upoutat pozornost sumce na velmi velkou vzdálenost. V kombinaci s chrastěním splávku jde asi o nejefektivnější metodu, kterou můžete použít pro chytání sumce ze břehu. Ryba se neustále hýbe, šíří svůj pach a vibrace na dálku. Ideální stav.
Sumec samozřejmě spoléhá hlavně na svůj čich a můžete jej lovit na klasickou položenou. Nástrahu dokáže najít i v bahně. S podvodním splávkem jej ale máte šanci k vaší montáži navést daleko rychleji.
Podvodní splávek dnes stojí doslova pár korun. Někteří lidé si jej také vyrábějí doma, jelikož nejde o nic jiného než o plovák specifického tvaru. Nemusíte si s tím ale lámat hlavu protože jej koupíte doslova za pakatel (80 – 200 Kč). Tato montáž je tedy svojí cenou a jednoduchostí je dostupná každému a poradí si sní i naprostý začátečník.
Při výběru splávku musíte ale logicky zohlednit velikost nástrahu a podle toho koupit splávek. Jeho úkol je zvednout nástrahu do výšky, tudíž na velkou nástražní rybu budte potřebovat větší splávek. Ryba ho může trochu potápět zpátky dolu, nesmí se ale dostat až ke dnu. Ideální je když jej lehce stáhne a pak ztratí sílu a vrací se zpátky nahoru.
Nástražní rybu musíte zatížit kamenem
Zatímco montáž je jednoduchá, výběr zátěže tak jednoduchý být nemusí. Respektive záleží na typu nástrahy. Při chytání na rousnice a jiné menší sumcové nástrahy lze použít klasické olovo. Velká část sumcařů v takovém případě s oblibou využívá závěsky z kaprařiny, neboť zdolávání ryby na dlouhém návazci nemusí být s těžkým olovem nic příjemného. (Na stojáku ale jde použít relativně malé zátěže, s nimiž lze navíc bez potíží nahazovat).
Ve většině případů ale chytáme na větší nástražku nebo v proudu, což situaci trošku komplikuje. Olova a podobné věci nechte doma. Naopak se zavčasu porozhlédněte po šutrech.
Lov na podvodní splávek se sumcovou nástražkou vyžaduje těžkou zátěž v podobě kamene, která se vyváží na vodu člunem protože házet s tím povětšinou moc nejde. Kámen o hmotnosti několika kilogramů se váže na trhací vlasec, to znamená, že zůstane po záběru ve vodě. Šutr je přírodní předmět, žádný problém ve vodě nedělá. Pokud nechcete znečišťovat přírodu, tak jej omotejte provazem z přírodního materiálu a ne takovým tím klasickým plastovým či nějakou rybářskou šňůrou.
Přírodní materiál se ve vodě po čase rozloží. Kámen se ováže provázkem, na němž uděláte smyčku, která směčuje nahoru, Do ní upevníte trhací vlasec. Průměr trhacího vlasce se odvíjí od velikosti nástražky. při záběru sumce praskne i vcelku silný vlasec. Nesmí vám ho ale urvat ryba svojí silou. To byste nedělali nic jiného než pořád znovu vyváželi a stahovali montáž.
U velkých nástražek nad 45 centimetrů není od věci ani 0,40 mm vlasec i silnější. Menší nástražky od 25 cm určitě vyžadují vlasce alespoň o průměr 0,30 mm.
Jak se váže kámen k montáži? Snadno, omotat zmíněným provazem, udělat smyčku, do ní kousek (do 15 cm) trhacího vlasce. Ten přivážete k oku sumcovému obratlíku, do oka z něhož vede šňůra k prutu. Z druhého konce obratlíku vede návazec směrem ke splávku.
Šňůra a bižuterie musí vydržet velký nápor
Při lovu sumců nešetřete na žádném komponentu montáže. Sumcová šňůra začíná na nosnosti 100 kilogramů i více, stejně tak musí být podobně dimenzované obratlíky a další drobnosti. Háček samozřejmě také. Podvodní splávek umístěte na zarážku, tlustým koncem k nástraze.
Dál již nezbývá než vyrazit k vodě!
Návazec 100-150cm je většinou málo.