Rybáři spojte se – plánuje se celosvazová petice proti rybožravým predátorům

Situace s některými predátory v naší přírodě je již po delší řadu let zcela neúnosná. To se týká jak chovu rybu, tak i myslivosti a též zemědělců či chovatelů dobytka.

Systém ochrany přírody v tomto nejspíš poněkud selhává a je s podivem, že ani tak početná zájmová skupina jako jsme my, rybáři, s tím zatím nedokázala pohnout rozumnějším směrem.

To se ale možná brzy změní. Chystá se totiž petice, která cílí na všechny členy obou našich rybářských svazů.

Je nás celkem okolo 300 tisíc a to už by mohl být hlas, jež lze vyslyšet.

Pokusů o různé petice bylo v poslední době více. Tato má ale potenciál dát dohromady hlasy opravdu všech rybářů. Pokud samozřejmě budou mít zájem se pod ni podepsat.

Jde o požadavek změny na legislativu ohledně rybožravých predátorů, kteří v posledních letech devastují nejen komerční rybochovy.

Co je snad ještě horší, likvidují i obsádku ryb na řekách a dalších tocích, kde často dochází k totálnímu odrybnění některých lokalit a úseků, což je stav, který se pod tlakem predátorů těžko napravuje.

Zmínka o petici se objevila ve videu na kanále Matejoso Fishing, který rád sleduji. Záměr a idea petice vzniká v MO ČRS Přerov. Její kompletní znění uvádím níže:

Text petice

Vážení delegáti územní konference,

prostřednictvím našeho zástupce se na Vás obracím s problematikou, která zcela určitě trápí nejen mě, či naši organizaci, ale zcela určitě i Vás. Jedná se pochopitelně o exponenciální růst početnosti rybožravých predátorů na našich revírech a rybochovných zařízení.

Celá řada z Vás mi bohužel jistě dá za pravdu, že populace zejména vydry říční, kormorána velkého nebo morčáka velkého představuje opravdu zásadní problém pro stav naší ichtyofauny.

Pstruhové revíry trpí nedostatkem potočáků, které vydra zejména z menších toků dokáže spolehlivě odstranit v řádu dnů, lipana — rybu, kterou jsme si dali do symbolu našeho spolku každoročně drtí nálety kormoránů ze severu a ryby, které zbudou či svou velikostí nevyhoví předchozím dvěma predátorům doráží morčáci či volavky.

Na rybochovných zařízeních pak nevíme, co ještě bychom měli ve svém volném čase, a z drtivé většiny bez nároku na odměnu, udělat, abychom naší každoroční práci alespoň z části uchránili před těmito predátory, a když už se nám to povede, tak je jen na jaře či na podzim přesadíme do našich revírů za prostředky na které se všichni skládáme (a jak vidíte ve schvalovaném rozpočtu, tak se jedná o desítky mil. Kč) opět k hodování těchto přemnožených predátorů. Situace opravdu není veselá.

Zároveň i přes výše uvedené věřím, že nikdo z nás nepochybujeme o tom, že všichni výše uvedení predátoři do naší přírody patří a mají v ní své důležité místo.

Jen si asi díky po desítky let předávaným zkušenostem a díky tomu, že kolem vody trávíme veškerý čas, umíme domyslet, že jednostranná ochrana pouze rybožravých predátorů vede k tomu, že za pár let vyměníme status ochrany těchto predátorů za status ochrany našich původních ryb.

Samozřejmě také chápeme a potvrzujeme argumenty ostatních organizací, které stejně jako my usilují o ochranu přírody, že právě působením nás lidí došlo k úbytku těchto živočichů.

Zároveň je ale fér si připustit, že působením nás — lidí, a zejména díky regulaci vodních toků došlo k markantnímu úbytku vhodných překážek v toku, úkrytů pro ryby atd., což rybožravým predátorům umožňuje jejich populační explozi při zajištění dostatku potravy a snadnosti její dosažitelnosti.

A současně je také nutné si přiznat, že jsme rybožravým predátorům vyhubili přirozené nepřátele (vlci, medvědi) a jediné co je tedy reguluje je právě a pouze dostatek potravy a teritorií, přičemž obojí bohužel dochází a je z mého pohledu nezbytné, abychom roli těchto námi vyhubených predátorů zastoupili a tyto rybožravé predátory s rozumem reguloval

Sami jistě víte, že zákony a podzákonné předpisy o ochraně přírody jsou v ČR velmi rigidní a legislativní proces v ČR taktéž není bohužel vyhlášen svou rychlostí a pružností.

Ukázkovým příkladem absurdity tohoto stavu je poměrně nedávná situace u kormorána velkého, který byl ještě několik let zpět chráněn prakticky bez možnosti pouhého plašení a dnes je u toho samého zvířete vypláceno zástřelné.

Přijde Vám, že by se stav kormoránu nějakým zásadním způsobem v mezičase této změny vyvíjel? Pochopitelně že nikoliv, pouze jsme museli počkat, než náš křik aspoň někdo vyslyší a než se změní zákonné a podzákonné předpisy.

Během tohoto čekání jsme z našich peněz dotovali krmení kormoránů. Jsem přesvědčen že naprosto stejná situace dříve či později nastane u vydry říční a za několik let pravděpodobně u morčáka velkého.

V této souvislosti si vážím snah a iniciativ jednotlivých organizačních složek ČRS, které se snaží na tento neudržitelný stav zejména Ministerstvo životního prostředí či další organizace upozorňovat. Zároveň se ale domnívám, že je fér a nejvyšší čas přiznat si, že toto bohužel nestačí.

Nezřídka po jednáních s kompetentními orgány slyšíme z úst našich zástupců, že „zákon o ochraně přírody je zákon nad zákon“ na což už osobně začínám být alergický.

Ano, je fér si přiznat, že tzv. „zelená lobby“, postupy a znalosti předpisů ostatních organizací se zájmem o ochranu přírody a způsoby, jak je umí využívat jsou oproti nám bohužel podstatně dál.

Zároveň je ale nezbytné přestat „plakat nad rozlitým mlékem“ a uvědomit si, že my — rybáři máme také silné stránky a výhody, kterými naopak nedisponují naši názoroví oponenti

Konkrétně se jedná o naši početnost. Počet členů ČRS se v posledních letech pohybuje okolo 250 tisíc členů.

Pokud bychom k tomu číslu připočetli i počet členů MRS, (cca 70 tisíc), tak jsme spolu s dobrovolnými hasiči (cca 300 tis.) a fotbalisty (cca 330-300 tis.) jednou ze tří největších neziskových organizací.

Oproti tomu například Spolek ochránců přírody má cca 6 tisíc členů, Česká společnost ornitologická má cca 7 tisíc členů, například Hnutí DUHA řádově desítky až stovky členů a finančně je podporuje 6,5 tisíc lidí. Pro představu, pokud sečteme počty členů či finančních podporovatelů těchto nejznámějších organizací, tak v součtu nemají ani 10 % členů Českého rybářského svazu.

Doposud jsme této naší výhody nechtěli/neuměli využít, nicméně osobně se domnívám, že situace rybích společenstev v našich vodách už nám nedává jinou možnost než využít každou legitimní možnost, kterou máme.

A jednou z těchto možností je využití zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním, adresovanou a priori Ministerstvu životního prostředí. Nechci Vám na tomto místě podsouvat, zda petice má být adresována Ministerstvu životního prostředí, Ministerstvu zemědělství či Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, ani Vám předem podbízet její znění, věřím, že například Právní komise Rady ČRS bude v této věci nepochybně erudovanější než já či naše územní konference. Chtěl bych Vás na tomto

tě spíš upozornit na nevyužitý potenciál, který nám eventuální petice s pracovním názvem „za udržitelný stav našich ryb“ směřující k pružnější regulaci rybožravých predátorů nabízí

Pokud by Rada ČRS (ideálně ve spolupráci s MRS) a po konzultaci s Právní komisí, Hospodářským odborem a Odborem životního prostředí a čistoty vod dokázala ve správný čas dobře formulovanou petici s cílem více ochránit rybí společenství rozeslat do jednotlivých Územních svazů, které by ji dále distribuovaly před výdejem povolenek do všech místních organizaci, které by chápaly její důležitost, tak si neumím představit, že se mezi námi najde hodně rybářů, kteří by při výdeji povolenek tuto petici svým podpisem nepodpořil.

Díky tomuto by pak Rada ČRS (ideálně ve spolupráci s MRS) disponovala peticí v ideálním případě s více než 200 tisíci podpisy, kterou by se příslušné orgány musely zabývat.

Pokud sběr podpisů ukončíme po 30. 4. 2025 (tj. do dne, do kdy musí rybáři vyřešit své členství), tak máme ideální příležitost před následujícími volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR vytvořit na naše zástupce opravdu silný mediální tlak, aby se danou situací zabývali, protože počet naši členů a eventuálních petentů je takový, že jej nemůže přehlížet a ignorovat žádný politický subjekt.

Z výše uvedených důvodů bych Vás chtěl tudiž požádat o podporu následujících návrhů usnesení územní konference, které jsou v souladu s S 12 Stanov ČRS navrženy prostřednictvím našeho delegáta a na jejichž realizaci se nejen já, ale celá naše MO bude ráda podílet a pracovat:

1) Územní konference Územní svazu pro Severní Moravu a Slezsko Českého rybářského svazu pověřuje a zavazuje jím navrženého člena Republikové Rady ČRS či jejího náhradníka, aby na Radě ČRS inicioval vzník petice „za udržitelný stav našich ryb“ směřující k pružnější regulaci rybožravých predátorů.

2) Územní konference Územní svazu pro Severní Moravu a Slezsko Českého rybářského svazu doporučuje delegátům Republikového sněmu ČRS, aby zavázaly Radu ČRS ke vzniku Petice „za udržitelný stav naších ryb“ směřující k pružnější regulaci rybožravých predátorů.

Děkuji za Vaši případnou podporu!

V Přerově dne 24. 5.2024 Mgr. Petr Kopřiva, hospodář MO ČRS Přerov

Zdroj a další info: FB MO Přerov, YT Matejoso Fishing