Rybaření v Praze: stručný průvodce po Vltavě, Berounce a okolí

Rybaření v Praze? Chytání ryb ve městě je docela specifická disciplína, ani tak samotným lovem ale tím, v jakém prostředí se pohybujete. Zvýšený hluk a pohyb osob jsou samozřejmostí.

Hlavní město ČR je ale rybářsky poměrně vstřícné. Možností se pro rybaření totiž v Praze nabízí celkem slušné množství. Jsou tu dvě velké řeky, několik rybníků i přehrady.

A kdybyste Prahy měli plné zuby, tak v dojezdové vzdálenosti máte dalších X revírů – od velkých přehrad Vltavské kaskády, přes zákoutí Berounky a Sázavy po Labe. Například na Labi v okolí Lysé dokonce pražští rybáři hospodaří, takže vám stačí jen územní povolenka.

V tomto článku vás provedu několika místy pro chytání ryb v hlavním městě. Než se vydáte na některý z pražských revírů poprvé, prostudujte si popis revírů a BPVRP v rybářském řádu. Zrovna v hlavním městě se to místními úpravami a doplňujícími zákazy jen hemží!

Rybaření v Praze na Vltavě

Jen čistá délka toku na katastru Prahy se blíží 30 kilometrům! Hlavní tok je přímo v katastru Prahy rozdělen na 4 revíry (Vltava 4 – 7). Oba hraniční revíry navíc zasahují i do Středočeského kraje, kde pak jsou i další revíry ve správě USMP, takže zde platí buď pražské územní povolenky nebo případně celosvazovky atd.

Pojďme po proudu dolů.

Vltava 7

Vltavská „sedmička“ je vcelku legendární voda. Proč? Kdysi platila za elitní pstruhovou vodu. Ano, čtete správně.

Revír má horní hranici pod hrází poslední nádrže Vltavské kaskády – ÚN Vrané. Chladná přehradní voda v kombinace s peřejnatým úsekem vody z tohoto revíru udělala vodu vhodnou pro pstruhy, lipany a dokonce o hlavatky.

První facka ale přišla v osmdesátých letech výstavbou jezu v Modřanech. Tím se zvedla voda a zmizely peřeje.

Řeka má stále charakter místy poměrně svižné vody, ovšem bez peřejí a s větší hloubkou. Na lov pstruhů a brodění tak můžete zapomenout.

Pstruhovou nostalgii dlouhou dobu pomáhalo zachovat vysazování duháků a sivenů. Celkem před nedávnem se ale začala šířit zvěst, že Středočeský kraj si nepřeje vysazování lososovitých ryb do MP revíru.

Je otázkou, zda na tomto typu nyní totálně zregulovaném typu vody by vsazování salmonidů mělo působit nějaké problémy. Ale úřad je úřad, takže to tak musí být. Poslední přehledy o vysazování do revírů USMP již v tabulce pstruhy ani siveny pro V7 neobsahují.

I ze statistiky úlovků na tomto revíru víceméně zmizely, přičemž v minulých letech zde byly vykázány i stovky kusů.

A je to škoda, protože tento revír je poměrně atypický ještě v jedné věci. Platí zde celoroční přívlač!

Pro většinu rybářů z jiných koutů republiky to zní jako sci-fi. Než ale začnete závidět, tak vězte, že chytit zde dravou rybu není zrovna lehké. Mírně řečeno.

Z deseti vycházek můžete očekávat 9 čistou nulu a podesáté se možná zadaří. Ale spíš ne.

Docházek pro dosažení alespoň nějakého úlovku potřebujete v průměru víc než deset. Když se ale štěstí usměje, tak je možné chytit třeba v únoru na přívlač štiku. Občas se chytí sumec, občas bolen, okouni a možná ještě pár velkých pstruhů zde chvíli bude.

Je to náročná voda, kde ulovit dravce dá práci a spoustu nervů s trháním nástrah v rychle tekoucím kanálu se spoustou kamení na dně.

Plusem je hezké přírodní okolí v horní části revíru na samé katastrální hranici Prahy. Dole se již projevuje ruch městského okruhu, který řeku překračuje vysokým mostem.

Rušno je i dole na soutoku s Berounkou, kde revír končí. Zde je již více rybářů a taky větší hluk z dalších dálnic a silnic.

Každopádně z rybářského hlediska tento revír není marný a rybářů zde až tak moc nesedí. Přitom pro jiné techniky rybolovu je to revír vynikající, kaprů, ostroretek, podouství atd. zde nachytáte vcelku dost.

Českorybářský pragocentrismus – aneb vyznejte se v ČRS

Mimochodem, kousek od soutoku Vltavy a Berounky sídlí vedení Středočeského územního svazu ČRS. Trochu paradoxně na místě, kde se okolo nachází několik revírů ale žádný z nich není v jejich užívání.

Pražský a Středočeský ÚS totiž není radno zaměňovat, jde o různé subjekty v rámci ČRS, s různými revíry. Geograficky se ovšem prolínají, protože Praha má v užívání nemálo revírů právě ve Středočeském kraji.

Zároveň si nepleťte pražský ÚS s nejvyšším orgánem ČRS, kterým je Republiková rada.

Středočeský, pražský ÚS i Republiková rada – to vše sídlí v Praze. Každý subjekt ovšem jinde a pražský ÚS rozhodně nevede celý ČRS, jak se někteří mylně domnívají – naopak právě na radě „sedí“ zástupci všech 7 ÚS včetně třeba severomoravského atd.

Vltava 6

Šestý vltavský revír patří ke nejnavštěvovanějším v jeho samé horní hranici. Soutok Berounky a Vltavy je i přes zmíněný řev ze silnice asi nejoblíbenější místo pro rybaření v Praze. Dá se sem zajet autem skoro až na místo, protože zde ohledně toho zatím panuje jisté bezvládí, pozemky okolo vody zatím nejsou příliš využity.

Máte zde navíc šanci i něco chytit. A to jak na Vltavské straně, tak i na Berounce, která zde začíná a drtivá většina docházek připadá spíše na tento revír.

Dál po toku Vltavy následuje vzdutí Modřanského jezu. Na levé straně zatím najdete něco jako džungli, kde ale musíte počítat, že pár míst okupují bezdomovci, část přívoz a po zbytku pobíhají hospodářská zvířata. Toto místo má velice specifický kolorit.

Na pravé straně lze chytat skoro všude, jde však již o poměrně rušný prostor parkového typu. Je to taková obří venkovní tělocvična, kde o víkendu je na břehu dopravní kolaps pěších a cyklistů – je tu velice rušná cyklostezka, naštěstí zde daleko od vody, louka a kotviště plavidel.

Možnosti rybaření ale vcelku ucházející.

Situace se mění pod jezem. To je dobré rybářské místo. I celý kus řeky dolů je relativně proudný. Cyklostezka se sem ale nasouvá víceméně až nad řeku a zbývá nám mnohde buď jen úzký pruh břehu nebo ani to ne.

Zejména na levém břehu je asfalt skoro až k vodě, občas ale někdo dokáže narvat bivak i sem. Čím blíž centru, tím více záboru břehu tu je. Zejména pravý břeh od po proudu níž okupují různé sportovní kluby. Nutno dodat, že některé tu mají tradici i víc jak 100 let.

Pro rybáře se ale vždy místo najde! Charakter vody se postupem toku k centru zpomaluje. V oblasti pod nově vznikajícím Dvoreckým mostem již řeka teče vcelku pomalu a v okolí Vyšehradu je i poměrně hluboká.

Lovit se vůbec nesmí ve Smíchovském přístavu. Na straně přístavní kosy směrem do hlavního toku se ale může a je zde na břehu několik míst. Chytat se dá i na Veslařském ostrově na přístupných místech.

Nevýhoda tohoto revíru je určitě enormní provoz plavidel. S velkými loděmi obecně není problém neb jezdí relativně dál od břehu. Je zde ale silný provoz rychlých veslic a dalších sportovců, kteří někdy nekoukají dopředu.

Pruty mějte špičkou dolů nebo použijte backlead (pozor na šutry). Kromě kaprů a nedravých ryb se tu chytají celkem i dravci, což je obecně známo. Opět ale nejde o snadnou vodu, zejména pro přívlač.

Na tento revír dál po proudu spadá i náplavka, další ze symbolů rybaření v Praze.

Ale je pravda, že okolo železničního mostu skoro pořád někdo sedí s pruty. Osobně tohle místo moc nedávám, leda s vláčkou. Na to je náplavka celkem dobrá.

Jinak tu totiž je extrémně rušno – hlavní pražské korzo přes nějž navíc vede cyklostezka a otevřelo se tu spousta podniků na břehu i na lodích takže přes den je tu galymatyáš chodců, psů, cyklistů a zásobování.

Taky je problém kam si během lovu odskočit a lodě se tu pohybují logicky až k samé hraně. Ale ryby zde určitě jsou.

Vltava 5

Tohle je ten kus řeky, který vede přes slavné pražské centrum. Pod pojmem rybaření v Praze si většina představí právě tento úsek.

Asi tak do roku 1900 to prý byl celkem rybářský ráj, než někoho napadlo postavit nábřežní zdi. Chytat ale můžete z náplavek nebo z některých ostrovů. Třeba Střelecký má dobře přístupné břehy.

Dejte si do Youtube hledat „prague streetfishing“ a podobná hesla a najdete spoustu videí z této centrální části. Jsou rybáři, kteří se zde vyžívají i v kaprařině.

Vltava je zde roztažená do šířky a jsou tu i mělčí partie. Středověké jezy navíc pěkné okysličují vodu i v létě.

Na ryby to není zlé, jen tu je opravdu hodně lidí. Od Klárova dolů je Vltava sevřená zdmi a náplavkou. Ryb dost ale atmosféra čistě městská. Na levém břehu si i po žebříku zalezete, pokud chcete k vodě. Stále platí možnost lovu z plavidel, jen zrovna tady je rušný provoz výletních lodí takže opatrně.

Zatím docela zajímavá je pro rybaření v Praze také Štvanice a okolí. Plavba jde podél pravého břehu takže hlavní tok je poměrně neregulovaný a voda tu rychle teče. Je tu poměrně hodně bílé ryby i menších dravců.

Břehy jsou buď zarostlé nebo upravené ale plné bordelu. Po dostavení nové lávky se tu shromažďuje ještě víc lidí než dříve. Jednou jsem ve 4 ráno málem šlápnul na bezdomovce v trávě.

Dost rybářů chodí i na protější stranu, zde je ale betonová zeď a divných živlů je na holešovické straně snad ještě víc. Břeh v Holešovicích patří nejen nutriím a místním obyvatelům popíjejícím bezlebkové ale i bezdomovcům (ty jsou většinou v klidu) a uživatelům omamných a psychotropních látek – ti už v klidu tolik nejsou.

Na Štvanici je také pláž a rekreační zóna, takže přes den je tu velký pohyb osob. Mnoho z nich preferuje procházku přímo podél vody, což je vtipné pokud si tam dáte třeba stojan s pruty.

Nepořádek je do očí bijící. Na louce nad vodou to celkem jde, stačí ale sejít pár metrů dolů a je to katastrofa.

Letos je tu kromě lahví a plechovek strašně moc odhozeného oblečení. Má to zde svoji specifickou atmosféru. Kdyby měl rybář dodržovat do puntíku ustanovení o úklidu lovného místa, tak z ryby jede rovnou do sběrného dvora. Břeh je kontinuální prostor plný odhozených plechovek a lahví, další důkaz, že tyhle nově vznikající volnočasové prostory lákají akorát tu nejhorší sortu lidí:P

Obecně jde ale o jedno z míst, kde se dá celkem hezky zachytat ačkoliv na klid můžete zapomenout. Do budoucna nás tu čeká na levém břehu stavba filharmonie a na Štvanici opět vymýšlí nějakou celkovou úpravu včetně břehů.

Osobně odhaduji, že feťáků a divnolidí neubude ale zato zlikvidují ty poslední zbytky trávy a zeleně, jak je dobrým zvykem. Pokud se ale nebude hrabat do dna, tak pro rybí život snad o ohrožení nepůjde. Podobné „divoké“ úseky řeky jsou v Praze jen dva – ještě v Troji.

Od Štvanice následuje velice zajímavý úsek. Řeka je poměrně široká a teče méně než pod jezem. Břehy strmé ale relativně přístupné až po Libeňák.

Dál se Vltava větví do přístavů z nichž část je pozůstatkem zdejší členité říční sítě. Kdysi zde Vltava tekla mezi četnými ostrovy. V přístavech se dá chytat dobře, problém je ale se na některé místa dostat. Kdo tady má možnost lovit z plavidla, ten má sakra výhodu.

Ale ze břehu se dá na mnoha místech také, i když na libeňském přístavu se přístup spíš zhoršuje. Každopádně veřejné cesty tam jsou i cyklostezky, takže podle mapy se zorientujete určitě sami. Místa jsou ale asi dost populární neb jsou většinu času rybáři obsazena.

Dál k Trojskému jezu řeka připomíná široký veletok. Přístup je z obou stran dobrý, nehledě na cyklostezky a nové parky. Tady se dá docela slušně chytat. Stále počítejte s velkým pohybem osob a divnolidí. Na pravém břehu u jezu počítejte s vodáky.

Vltava 4

Vltava 4 od Troji dolů se dělí na dvě části. Podél levého břehu vede plavební kanál s nově zbudovanými vraty. Zde lze chytat ryby na přístupných pozemcích, což jsou z levé strany všechny. Vede tu i cesta. Charakterové je to kanál s občasným rozšířením do jakéhosi zálivu. Rybáři zde vidět jsou pravidelně.

Hodně zajímavý je úsek podjezí u zoo, který se běžnému pojetí rybaření v Praze trochu vymyká. Na pohled divoká voda s peřejemi. Zejména v horní části slušně broditelná.

Sem se vysazují i pstruzi, což dává smysl té zvěsti o krajském vměšování do rybářských záležitostí:)) neb moc Středočeského krajského úřadu do Troji nespadá jako u V7 – zde jsme na území Prahy, která je ekvivalentem samostatného kraje.

Konají či konávaly se zde muškařské závody a chodí se sem hodně vláčet. Po odpolednech a k večeru se tady může sejít i víc jak 10 rybářů najednou.

V oblasti u dolního konce veslařského kanálu můžete stát zabrození ve vodě a ani netušíte, že pod vašima nohama se odehrává pražské dopravní peklo. Stojíte přesně nad tunelem Blanka. Ryby to ale vědí a v úseku nad tunelem nikdy neberou! Posuňte se radši o kus dál.

Je tu hojnost bílé ryby v podobě jelců a dalších ryb. Ne vždy je posvícení ale zachytat se zde dá velice hezky.

Od ČOVky níž se voda místy klidní, občas sem zabrousí i kapraři a pohybuje se zde pestrá směsice lidí od muškařů, přes feedristy až po lidi u nichž bycb si nevsadil na vlastnictví povolenky.

Džungle u ČOVky taky časem zmizí, město z tohoto místa chce další park a do budoucna u Podhoří hrozí most nebo lanovka. Takže relativní přírodní klid umocněný řvem paviánů z protější zoo asi zmizí. Tak aspoň zde třeba nebudou mít hody kormoši, kteří zde hojně hnízdí.

Na konci ČOVky je ze strany úsek, kde je poměrně dost mělko a nemusí to ze břehu být patrné, tak pozor ať nechytáte ve vodě po kolena. Kdo se zde pohybuje s plavidlem, tak asi ví, že bojky v této oblasti nejsou pro srandu králíkům. Já mám gumák, takže mě to najetí na kamenité dno tak moc nevadilo.

Plavební dráha je přitom v oblasti Podbaby naopak celkem hluboká, bohužel je dno taky plné vlhčených ubrousků a to v míře i na současné poměry docela enormní.

Řeka se zužuje a má silnější tah. Do této části zas tak moc nechodím, ale rybáři sedávají nejčastěji podle silnice do Roztok. V budoucnu zde má stát další gigantický dálniční most, takže klidu moc nebude. Zatím tu hučí jen letadla – vede zde osa dráhy letiště a provoz letadel většinou bývá značný.

Z rybářského hlediska je úsek až do Roztok celkem fajn, pár kapříků se zde dá chytit skoro vždy. Jedna z příjemnějších blízkopražských lokalit. I lodní provoz většinou celkem snesitelný. Dole na pravém břehu nový kus cyklostezky ale nechali nám pár metrů u vody volných. Jako bonus si můžete v sezoně dát něco u stánku.

Berounka

Pod pražáky spadají revíry Berounka 1 a 2. Dvojka už je ale čistě mimopražský revír, tak se podíváme na revír s mafiánským číslem 401 001. Pořád jde o rybaření v Praze, většina okolí ale už má spíš charakter venkova.

Já tvrdím, že není v republice revír s větším rybářským tlakem jako tento. Počet docházek, že se může rovnat s kdejakou střední přehradou. Přitom je to „jen“ kus řeky, kde navíc pár úseků není moc chytatelných, pokud nejste muškař nebo UL vláčkař.

Většina borců dřepí pod oním mostem na soutoku, kde se dá parkovat celkem bez omezení, což asi také časem skončí. Dál proti proudu následuje Radotínský přístav, kde se kromě uzavřené části dá slušně chytat.

Proti vodě pak máte na levém břehu frekventovanou cyklostezku a další dálniční most s lávkou pro pěší a cyklisty. Pravý břeh je celkem zpustlý a občas s chatkami. V celé této oblasti ale má do budoucna být velký městský park Soutok, takže předpokládám určité změny.

Na pravém břehu je u Radotína malá tůň, což je ale podrevír – se svými pravidly. Řeka až za Radotín je neregulovaná. Jsou zde vyslovené mělčiny i hlubší partie.

Celkem pěkná řeka a zrovna v tomto úseku je návštěvnost malá – holt strmé břehy a tekoucí mělká voda většinu rybářů neláká. Zato kolem Radotína můžete skoro denně vidět muškaře a další způsoby lovu jako boloňka.

Kapraři a bobkaři sedí pak spíše výše u Černošic. Zde je třeba upozornit, že jsme částečně stále v Praze. Pravý břeh až pod Kazín je pražský, zatímco levý už patří do Středočeského kraje. Z rybářského hlediska je to ale celé pražský revír.

U Černošic je tekoucí úsek pod jezem (pozor na rybí přechod – 50 m zákaz lovu). Nadjezí je velice pěkné a celé v přírodě, možnosti lovu ale omezují chatky.

Obecně je Berounka 1 velice pěkný revír ale rybářský tlak o sobě dává znát.

Na všech výše zmíněných revírech je navíc možnost lovu z plavidel. Na Vltavě ale počítejte na hlavním toku se značným provozem všech typů plavidel. Od velkých lodí přes veslice až po šlapadla přímo v centru a v sezoně i tlupy děcek na paddleboardech.

Stojaté revíry v Praze

Pražské stojáky zas tak moc nevyhledávám, jelikož tam v sezoně moc klidu není nebo jde o místa s výskytem divných osob. Někdy oboje najednou. Ale třeba v listopadu za deště pod brolly to docela ujde.

Džbán

Zdánlivě hezké místo v přírodě. Jeden z pěkných stojáků pro rybaření v Praze. Se stavbou nového šikmého vleku na wakeboard nám navíc dovolili chytat skoro celý levý břeh, což dřív nešlo.

Je to tady vlastně fajn, hlavně brzy ráno. Přes den horší. Sám provoz wakeparku by asi nevadil, horší je areál nad protějším břehem, kam jezdí v určitých obdobích celé školy za nějakým zábavným programem. Ten se projevuje hlasitou hudbou, která si nezadá s technopárty.

Mnoho rybářů tady nemluví česky a asi nejdůležitější bod – platí zde „oblíbené“ pravidlo s nímž se při rybaření v Praze budete na stojácích setkávat. Mluvím o zákazu jakéhokoliv vnadění. Což mi vadí asi nejvíc. Jdu jsem jen zřídka a většinou mám zero. Podle statistik se zde ale uloví dost kaprů i dravců.

Prostředí je ale jinak celkem fajn, na pražské poměry pěkná lokalita a navíc ušetříte za krmení:))

Libocký rybník

Leží kousek od předchozího revíru, nachází se ovšem v zástavbě. Celkem klidné místo, když nepočítáme vlaky na náspu u hráze. Brzy tu povede rychlodráha na letiště a chtějí tu zbudovat nějakou příšernou vysokou betonovou zeď.

Když jsem přijdu, tak místní chlapi většinou hlásí, že to nebere:) Ale občas se zadaří, jsou kapři, bílé ryby a poměrně dost amurů, spíše menších. I pár malých štik a candátů jsem tady lapil. Chlapi, co tu potkávám ale tvrdí, že s vysazováním draviny se to zde nepřehání.

Lov omezen na hráz a kus břehu směrem k Evropské.

V létě se nesmí chytat přes den – jen ráno a večer. Za mě celkem pěkný rybník, pořád to má trochu venkovský charakter, zatím.

Hostivařská přehrada

Další revír, kde se nesmí vnadit. Z přírodního hlediska celkem hezké místo na dohled od sídlišť. Moc prochytané to nemám ale na přívlač mě potěšilo poměrně málo vázek:) Lov na vláčku až od podzimu. Přístup z pravého břehu skoro všude jen pozor na strmé břehy a jakési molo.

Rybářsky zajímavý je i Botič nad a pod hrází. Hodně menších tloušťů i dalších druhů, třeba i na granuláče můžete mít štěstí.

Dál je pro rybaření v Praze dostupných hned několik dalších nádrží a rybníků, vzhledem k tomu ale, že cestovní čas přes celou Prahu je pro mě stejný jako doba cestování někam na Berounku nebo až do Polabí, příliš tam nejezdím.

Pokud ale nechcete do města a hledáte revír s dostupností do Prahy, tak celá dolní Berounka není daleko. Pro pražáky ze západu a severu města je blízko i Labe a přilehlé revíry.

Velice pěkný revír jsou například Záplavy alias Turyňský rybník, který se nachází v pěkné přírodě jen kousek u Kladna a po dálnici z Prahy či veřejnou dopravou je velice dobře dostupný.

Navíc zde vládne celkem pořádek a hlavně častý dohled rybářů z Kladna, takže doporučuji poctivým rybářům vyrazit i sem.

Zdroj: autorský text, foto a video: autor

Další aktuální články:

Pytláctví je problémem také v Praze: ČRS zveřejnil výsledky kontrol rybářské stráže

Jak ryby reagují na podzimní ochlazení? Vliv má hlavně teplota vody

Co se mění na revírech od 1. září: pozor na hájení ryb a povolené způsoby lovu

Chytání ryb na nejkrásnějším revíru v ČR: 2 hodiny přívlače na přehradě Bedřichov

Perné dny porybných: při kontrolách museli rybáře i zachraňovat