Plavaná v proudu na větší řece

Jsou místa na řekách, která mě nenechávají v klidu. Jedním z nich jsou široké proudné úseky. Je to možná tím, že jich na našich řekách po různých regulacích tolik nezůstalo. Tam kde jsou je to ale jedno z nejzajímavějších míst. Plavaná v proudu umožňuje lov zajímavých rybích druhů v klidném přírodním prostředí. Většina ostatní rybářské veřejnosti se totiž raději drží klidnější a hlubší vody, nezřídka tak máte široké okolí jen pro sebe!

Výborná řeka, plná mělkých peřejí, je například Berounka. Kamenité kosy střídající se se širokými úseky divoké vody najdete i kousek od Prahy. Hloubka v některých místech je jen pár centimetrů a není problém řeku širokou sedmdesát metrů přebrodit jen v letních kraťasech!

Plavaná v proudu aneb oříšek i pro dlouholeté rybáře

Lovit se splávkem na rychlé vodě není až tak složité, zejména pokud jde o chytání menších ryb jako ouklejí, menších plotic a podobné velikostní kategorie dalších druhů.

Pokud chceme lepší úlovky, tak se už situace poněkud komplikuje. Přitom se nám přímo před očima producírují pěkné ostroretky, parmy a poblíž proudů není nouze ani o půlmetrové exempláře tloušťů nebo jesenů. Dostat se na tyto mastodonty ale dá dost práce.

Zkoušel jsem i lov na položenou a na feeder. Příliš mě to ale nenadchlo, jelikož na kamenitém dnu to byla hlavně hitparáda vázek a zaseklých krmítek mezi šutry. Tím tuto metodu nezatracuji, jen prostě od dětství inklinuji spíš k lovu se splávkem.

Navíc mám pocit, že staticky umístěná nástraha je přece jen na takovém místě trochu jako pěst na oko. Předpokládám, že v silném proudu jsou ryby zvyklé s ochotou přijímat driftující potravu, která proplouvá kolem.

Pečení holubi rybě až do huby

Známé přísloví o marnosti očekávání zisku bez práce můžeme na naši situaci aplikovat úplně opačně. My chceme aby si ryba milostivě vzala naši nástrahu do pusy. Musíme jí tak trochu pomoci. Zkušené kusy nehodlají plýtvat energií a zbytečně se vysilovat honěním kusu žvance. Naše taktika z toho vyplývá zcela jasně. Je potřeba abychom zařídili, že sousto propluje přímo kolem oploutveného strávníka.

Plavaná v proudu s jemnou udící vyžaduje delší prut. Nejraději mám boloňku, protože schopnost ovládat splávek je daleko lepší než například s matchovým prutem v délce okolo 4 metrů. Boloňské pruty jsou dlouhé až sedm metrů, což může pro někoho znít jako údaj z říše snů, pokud nám ale jde o opravdu jemnou a přesnou prezentaci nástrahy v mělké a rychlé vodě, tak tyto pruty nemají konkurenci.

Výhodou je navíc jejich skladnost protože se jedná o teleskopy. Doporučuji pruty s poněkud těžší gramáží. Jako nezbytné minimum lze označit zhruba dvacet gramů, lépe však více. Záběr parmy nebo ostroretky na rychlé vodě není žádná legrace. O něco jednodušší je zdolávání tloušťů ale i takový půlmetrový kus dokáže dobře využít sílu vody, aby nás taky trochu potrápil.

Naviják je v tomto případě trochu problém. Většinu času chytám v brodících kalhotách ve vodě. Pouze na menších úzkých řekách si mohu dovolit luxus lovu ze břehu, kde se občas dá sednout na pařez nebo kámen. Několik hodin ve stoje s poměrně dlouhým prutem není úplně komfortní činnost a tak je důležité mít správně vyváženou udící, což v tomto případě znamená použití větších navijáků. Celková váha je tak poměrně velká avšak těžiště přesně v místě vašeho úchopu vám lov hodně zpříjemní. Velký problém je snad jen silný vítr, který se opírá do prutu a ztěžuje jeho držení.

Jak navázat udici a vybrat správný splávek

Kapkovité nebo kulové formy splávku jsou v tekoucí vodě nejspolehlivější varianta. Otázka zní spíše jakou volit gramáž. Plavaná v proudu na méně turbulentní vodě s rovným dnem bude vyžadovat splávek se zátěží okolo jednoho gramu. Při horších podmínkách a za silnějšího větru můžeme přitvrdit až na 1,5 gramů. Víc se mi ale neosvědčilo při chytání na rostlinou nástrahu jako kukuřice nebo na lehčí živočišné nástrahy typu červů.

Zátěž pod splávek většinou umisťuji co nejjednodušším způsobem. Stačí mi jeden větší brok kousek pod splávek a menší cca do 30 centimetrů od nástrahy. Na vlasec o síle 0,15 mm umisťuji háčky o maximální velikosti 12, víc opravdu není potřeba.

Trochu jiná situace nastává při lovu na větší živočišnou nástrahu nebo na těsto, což jsou nástrahy výrazně těžší a hodí se i do vyšší vody a zákalu. Splávek stejných tvarů o zátěži alespoň 5 gramů můžeme zatížit jedním větším průběžným olovem a brokem do 50 centimetrů od nástrahy. Jako nástrahu používám nejraději obyčejnou žížalu. Můžete si v obchodě nakoupit i krevety nebo loupané mušle. S takovou nástrahou se dá na proudných místech chytat až do zimy.

Taktika lovu v proudící vodě

Taktika lovu bývá různorodá. Skvělé je pokud ryby vidíme a můžeme nahazovat přímo k nim. To funguje výborně u parem a ostroretek. Další možností je poznat dokonale místo lovu a vést nástrahu podél potenciálních úkrytů. I ty největší peřeje skýtají úkryt v proudových stínech. Pokud ze dna viditelně netrčí žádný kámen ani jiná překážka tak se můžeme soustředit na různé prohlubně a další hlubší místa.

Rybě musíme jít co nejvíc na proti. Prohlubně a zlomy na dně zná jen ten největší znalec místa nebo ten komu se tam povede v brodících kalhotách zahučet. Naštěstí jsou i více viditelná horká místa. Kromě klasických překážek jako kameny jsou ještě zajímavé všelijaké rozhraní proudu a tiché vody, začátky i konce peřejí a v neposlední řadě i umělé objekty. Mostní pilíře, různé zdi a pozůstatky vodních staveb často skýtají mnohá překvapení.

Nástrahu lze nechat volně driftovat po proudu. Občas ale dobře funguje zpomalení splávku. Pouštějte ji po proudu o něco menší rychlostí než je rychlost toku. Proudění u dna je výrazně pomalejší než u hladiny a takhle lehce dokážeme „jet“ tempem, na které jsou ryby zvyklé.

Dokonce se dá nástraha přebrzdit nebo úplně zastavit. To rád dělám s větší a těžší nástrahou jako je například rousnice. Lehká nástraha okamžitě vystřelí k hladině, kde se stává obětí všudypřítomné oukleje. Těžší kus žvance zůstane přece jen níže, kde je šance na lepší úlovek. Většinou lze takto úspěšně lovit jelce tlouště.

Krmit či nekrmit toť otázka

Nejsem příznivcem velkých kyblíků krmení. Na ryby často jezdím vlakem nebo MHD, čímž se moje možnosti převážet kilogramy směsí snižují až k nule. Lov na rychleji tekoucí vodě naštěstí není klasickému způsobu krmení tolik nakloněn. Jakkoliv jemná vnadící směs se třeba na Berounce v peřejích roznese v okamžiku až na stovky metrů daleko.

Zkušenost naštěstí ukazuje, že stačí krmit málo a hrubším krmením, například partiklem. Mě ve stoprocentech případů stačí plechovka klasické kukuřice na níž i chytám. Krmím spíš střídmě. Pruh vody, ve kterém se krmení rozprostřelo pak intenzivně prochytávám.

Mějte oči na stopkách

Chytání na podobných místech vyžaduje nebýt slepý k přírodě. Občas ryby opravdu neberou ale zpravidla byste měli dosahovat uspokojivých výsledků při většině vycházek. Pokud ne tak je něco špatně. Jsou situace za nichž je rybaření složité jako například výkyvy počasí a zejména průtoků. Po pár vycházkách byste ale měli získat dobrý přehled o výskytu ryb na daném místě. Zejména za jasných slunečních dnů můžete vidět v podstatě vše co se v řece děje. Není tak od věci občas odložit prut a prostě jen pozorovat dění okolo. Takto strávený čas se vám mnohokráte zaplatí na pěkných úlovcích!

Přečtěte si také: Plavaná s přetíženým splávkem