Největší jsou na Lipně a v Ohři: mník jednovousý je tajemná ryba

Je jen málo ryb na našich tocích, které jsou opředeny takovým tajemstvím jako právě mník jednovousý. Ani tajuplný úhoř není pro rybáře tak vzácný jako právě mník. Jejich pravý čas nastává právě nyní, v čase kdy nastupuje zima.

Pojďme se podívat na tuto pozoruhodnou rybu a její život. Tento článek nebude ani tolik o chytání jako spíše o mníkovi samotném.

Trocha teorie: Mník jednovousý (lota lota) představuje zástupce treskovitých ryb, který však obývá chladné a čisté sladké vody.

V Evropě se s ním můžeme setkat od Belgie až po Ural, zasahuje dále na Sibiř a jeho výskyt se samozřejmě neomezuje jen na východní polokouli, naleznete jej také v severnějších zeměpisných šířkách amerického kontinentu.

Co se týče Evropy, zdejší průmyslové znečištění a regulace toků s mníky řádně zamávaly. Dá se říct, že bez umělého vysazování a zlepšení ekologické situace v posledních desetiletích by naprosto vymizel.

Více se mu daří na severu Evropy a zejména na východě až po sibiřské řeky a jezera, odkud často chodí až fantastické zvěsti o velikosti ulovených mníků.

Jak mník jednovousý vypadá?

Tělo mníka je podélné a válcovité, směrem k ocasu se zužuje. Jeho hlava je široká a zploštělá, s velkými ústy a lichým vousem na spodním rtu.

Malé oči jsou umístěny na vrchu hlavy. Hřbetní ploutev je dvojitá, přičemž přední část je menší, zatímco zadní je dlouhá a sahá až k ocasní ploutvi.

Břišní ploutve jsou umístěny před prsními a mají protáhle zúžený tvar.

Kůže mníka je hnědě mramorovaná s velmi drobnými šupinami.

Zbarvení ryb je ovšem samozřejmě velmi variabilní a exempláře v různých lokalitách se mohou svým kabátkem hodně lišit.

Díky typickému spodnímu vousku ale záměna s jiným rybím druhem prakticky nehrozí, alespoň ne ve středoevropských podmínkách.

Milovník ledové vody a sněhu, lov mníka prověří také odolnost rybáře

Jedním z charakteristických rysů mníka je jeho aktivita závislá na teplotě vody.

Typicky je nejaktivnější při studené zimní vodě. Nástup zimy a brzké temno jsou tím pravým časem, kdy mníci vyráží na lov aby si opatřili nějakou potravu.

Pro rybáře představuje takový lov opravdovou prověrkou jeho odhodlání. Často se tvrdí, že nejvíce mník bere po soumraku, když právě sněží.

V odborných zdrojích se dočtete, že naopak při vzestupu teploty se mník dostává téměř do letargie a potravu prakticky nepřijímá.

Jsou samozřejmě známy i výjimky, kdy došlo k opakovaným úlovkům mníka během léta. Není to ale běžné a jedná se opravdu o rybu, která si nejvíce užívá studené období roku.

Na lokalitách vhodných pro přežití tohoto druhu by neměl klesnout obsah rozpuštěného kyslíku ve vodě pod 4mg/1l.

Kde se vyskytuje v ČR?

Je charakteristickou rybou pro lipanové a parmové pásmo. Tedy úseky řek s členitým dnem, čistou a proudnou vodou, která se v létě ještě příliš neprohřívá.

Typicky jde o podhorské oblasti, ačkoliv reálně jej v ČR můžeme nalézt i na středních a částečně regulovaných nížinných tocích.

Zajímavé také mohou být úseky řek pod velkými přehradami, které mění charakter toku na studenější.

Neméně důležitý je charakter dna, což souvisí s neregulovaností toku. Mník jednovousý má raději tvrdší a členité dno s možností úkrytu.

Vyhovují mu tak úseky, kde se střídají kameny, písek či podvodní kořeny. Naopak si příliš nelibuje v místech s hlubokými usazeninami. Dokáže také žít ve studených stojatých nádržích.

Výskyt mníka jednovousého v ČR, jeho hájení a výjimky pro lov

Jak známo, mník je jednou z ryb, která nejvíce doplatila na devastaci toků probíhající zejména ve dvacátém století.

Proto se z něj na našem území stal ohrožený druh. Dnes jej však Wikipedie uvádí jako druh málo dotčený. Z pohledu rybářského řádu je nicméně stále mník jednovousý na většině míst celoročně hájenou rybou.

Rybářský řád vám ale také v různých odstavcích sdělí, že mník jednovousý má nejmenší lovnou míru 30 cm, která platí v pstruhových a mimopstruhových revírech a dobu hájení od 1. ledna do 15. března. Čert aby se v tom vyznal. Na internetu jsou informace různé a často už staršího data.

Vzal jsem si proto do ruky soupis MP revírů na aktuální rok 2023 (od ledna vychází nový, kde mohou být změny).

Například na soupisu revírů ÚS Praha se v bližších podmínkách dočtete, že zde rybáři mají na některé revíry od státu udělenou výjimku.

V takovém případě je u revíru tučně uvedeno lov mníka jednovousého povolen a míra je zvýšena na 40 cm. Zapisovat se musí i vrácené kusy s poznámkou „vrácen“.

Mezi tyto revíry se řadí například některé části Vltavy nad Prahou od V7 nahoru. Zajímavě se sem řadí např. přehrady jako Vrané, Štěchovice i Slapy.

Ve Středočeském ÚS mají výjimku též. Lovná míra se uvádí 40 cm. Revíry s povoleným lovem mníka zde mají v popisu poznámku MNÍK a dobu hájení po celý měsíc leden.

Namátkou jde například o revíry Jizera 1 a 2 a některé další.

Jizera má na dolním toku přírodní charakter:

Ve Východočeském územním svazu je lov mníka plošně povolen na území Královéhradeckého kraje (sem spadá pouze část revírů tohoto ÚS). Dodržet musíte dobu hájení i míru.

Výjimku najdete také například v Západočeském ÚS. Pro jistotu opakuji, že tyto informace pochází ze soupisu na rok 2022 – 3 a jsou bez záruky vůči změnám, které mohly nebo mohou v budoucnu proběhnout.

Prostudujte si vždy platný rybářský řád, bližší podmínky a popis revíru na daný rok – případně i oficiální web uživatele revíru (MO či územní svaz), kde musí být aktuální znění pravidel.

Jedině tak máte jistotu, že na daném místě a v daném období hájení neplatí.

Nemusím snad zdůrazňovat, že cílený lov hájených ryb, je přestupkem i když ulovené ryby hodláte pouštět.

Vysazování

Mníky čeští i moravští rybáři poměrně pravidelně vysazují, o čemž informují mnohé organizace v rámci ČRS a MRS. Na vybraných revírech, kde je to výslovně povoleno v řádu, pak můžete mníka, v rámci udělených výjimek, skutečně lovit.

Pro zajímavost, kde v posledních letech informovali o vysazení mníka:

• Podkrkonoší – Labe, Bystřice
• Toky v podhůří Orlických hor
• Některé toky na Pardubicku či Kolínsku
• Labe a jezera v okolí Poděbrad
• Radbuza – z dotací Plzeňského kraje na podporu biodiverzity
• Na Moravě se vysazuje například na Dřevnici
• A spoustu dalších – doporučuji použít hledání na internetu, informací o vysazování mníka je za poslední léta přehršel

V reálu ale ani přesná znalost revíru, kam se mník vysazuje nemusí být dostatečná, Jedná se o rybu nevyzpytatelnou, kterou je často těžké najít.

Video s mníkem natočené během potápění v Moravici najdete na YouTube od Ondřeje Plačka:

Obří mníci se chytali na Lipně. V posledních dvaceti letech je zajímavá Ohře

Pro mnohé rybáře může být překvapením, že nejlepším českým revírem pro lov mníků není žádná z řek. Nýbrž naše nejrozlehlejší přehrada.

Poměrně mělké Lipno leží ve vyšší nadmořské výšce, což přináší chladnější podmínky a zároveň dobrou úživnost revíru.

Největší trofejní mníci z Lipna měli přes 80 cm (rekord 88 cm). Nutno však dodat, že záznamy o těchto rybách pochází hlavně ze 70. až 90. let.

Čerstvější záznamy o trofejních mnících (po roce 2000) pochází z Ohře a to z úseku pod přehradou Nechranice.

První dva revíry pod hrází jsou pstruhové, pročež šance na (byť náhodný) úlovek mníka jsou dost omezené.

Přesto zde jsou doložené kuriosní úlovky velkých mníků na umělé nástrahy při lovu pstruhů.

Více úlovků mníka rybáři hlásili z revírů od Žatce po proudu dolů. Zejména jde o Ohři 7 a revíry nad soutokem s Labem. Zde bylo uloveno několik mníků od 60 až do 85 cm.

Zrovna zde chytat mníky cíleně ale nesmíte

Nutno ovšem dodat, že ani na Lipně ani na Ohři není cílený lov mníka v současném RŘ dovolen. (Na Lipně je od ledna 2024 přímo výslovně mník hájen po celý rok, viz popisy revírů na rok 2024 v novém RŘ).

Na Ohři v některých inkriminovaných úsecích jde buď o vody pstruhové s příslušně omezenými dobami a technikami lovu, včetně zákazu přirozených nástrah. Nebo jde o MP, kde však odnedávna také platí omezení lovu na přirozené nástrahy.

Další opakované záznamy o rybách nad 60 cm pochází například také z Tiché a Divoké Orlice či Dyje na Břeclavsku. Pěkné mníky již rybáři ulovili také na Slezské Hartě a dalších stojatých revírech.

Jaké velikosti mník dorůstá?

V našich podmínkách můžeme běžně počítat s velikostí ryby do 60 cm a několika málo kg hmotnosti. Trofejní exempláře ale mohou být větší, jak vidno z předchozích odstavců.

Obří sladkovodní mníci ze severu Evropy a ze Sibiře

Ze zahraničí pochází zprávy o obřích mnících z Ruska. Například začátkem dvacátého století ulovili poblíž Norilska na Sibiři mníka o délce 120 cm a ohromující hmotnosti údajně 35 kilo.

Zlí jazykové ovšem tvrdí, že za tuto neuvěřitelnou hmotnost může zdejší průmyslový kombinát, který je velkým znečišťovatelem vod v této jinak člověkem netknuté části světa.

Poněkud střízlivější zprávy mluví o úlovcích z Ladožského a Oněžského jezera, kde jsou známy případy mníků okolo metru a hmotnosti 10 – 15 kg.

Jen pro srovnání je ovšem nutné dodat, že zmíněné ověřené úlovky českých mníků dosahují, při délce okolo 80 cm, hmotnosti jen přes 3 kg.

Velkého mníka uloveného na dírkách lze spatřit na tomto videu ze Sibiře (spustí se přesně v čase úlovku):

Na co se mník v ČR nejlépe loví? Vede položená a přirozená nástraha

Mladý mník se zpočátku života živí zejména drobnými živočichy dna. Časem ale přechází na lov menších rybek. S tím souvisí i případné nástrahy.

Kuriózní úlovky na přívlač či dokonce mušku jsou vždy zajímavou senzací, kterou všichni sdílí.

Naprosto největší procento ulovených mníků ale připadá na lov na položenou a přirozené nástrahy. Zde je opět nezbytné zohlednit rybářský řád. V období do Silvestra lze celkem libovolně lovit na rybky a jejich části.

V brzkém jaru (opět pozor na dobu hájení, která se občas regionálně liší) připadají v úvahu zejména rousnice. Uvádí se také možnost úlovku mníka na játra.