Muškaření na mimopstruhových vodách

Nejen řekami pstruhovými živ je muškař. Muškařit se dá i na rybníku na návsi. Někdy to jde lépe, někdy hůře, celkově vás ale muškaření na mimopstruhových vodách naprosto pohltí.

Všechny ryby občas zblajznou něco malého, co se mrská ve vodě. Může to být líhnoucí se pakomár, blešivec unášený proudem či jen obyčejná moucha, která nezvládla nízký průlet nad hladinou.

Tyto rybí pochutiny přitom snadno dokážeme napodobit umělou muškou. Vyložené dravce můžeme zase lovit na streamery, které napodobují drobné ryby. Za posledních pár let v Česku byl několikrát na mušku uloven i sumec, úhoř a dokonce mník jednovousý. S větším či menším úspěchem se tak na mouchu dá chytit opravdu všechno.

V tomto článku bychom se chtěli zaměřit hlavně na lov bílé ryby a dalších běžných druhů ryb. Ty většina rybářů chytá na feeder nebo plavanou. My se na ně ale vydáme s mušákem. Lov dravců na mouchu je samostatné a obsáhlé téma, které si zaslouží větší článek někdy jindy.

Kvíz: Jak dobře znáte lososovité ryby?

Naopak lov menších kaprovitých ryb je na mušku velká zábava. Dá se bez výčitek svědomí praktikovat po celý rok. I začátečník má velkou šanci na úspěch. Kaprovité ryby na našich revírech dominují jak počtem, tak často i velikostí. O pěkné úlovky nebývá žádná nouze.

Muškaření na mimopstruhových vodách je o hledání ryb

Kde nic není, ani smrt nebere. To platí nejen v rybaření. Potencionálních úlovků je v řekách a nádržích dost. Ne vždy ale tam, kde jsme i my.

Jednoduchým příkladem nám může posloužit klasické rybaření na položenou a plavanou. Nezřídka se stává, že prosedíte pár hodin na břehu a nic. Je to naprosto běžné a nic na tom nemění to, že kaprovitá ryba se u nás vysazuje doslova po vagónech.

Ryba má svoje náladičky ale hlavně nemusí být rovnoměrně rozmístěná po celém revíru. Hejna mohou putovat široko daleko nebo se naopak koncentrovat na několika málo lokalitách. Jiná část revíru pak bývá totálně bez ryb.

Jako muškař si časem vypěstujete dokonalý „čich“ na hledání ryb. Plavačkář nebo příznivec feederu má totiž velkou výhodu v krmení, které dokáže hejno přilákat nebo na čas zastavit. S muškou je vždy lepší být rybě na stopě nebo vědět, kde se trvaleji zdržuje. Muškaření vůbec není složité a devadesát procent úspěchu dělá právě lokalizace ryb. Podle čeho si ryba vybírá svoje stanoviště? Potřebuje 3 základní věci:

• Potrava – proud nese kromě odpadků i různé živočichy, které ryby jedí. Na pomalejších vodách existují zase doslova prostřené stoly plné žrádla v podobě nánosů s patentkami apod.
• Kyslík – hlavně v létě najdete ryby tam, kde je více kyslíku. Blízko peřejí, přítoku atd. Během dne se mění množství kyslíku na různých místech. Zatímco na hlavním toku je kyslík víceméně pořád, slepá ramena nebo různé zálivy se kyslíkem sytí až během dne. Ještě brzo ráno zde nemusí být ani šupina!
• Úkryt a odpočinek – od proudu, který přináší kyslík a žrádlo, je potřeba si odpočinout. Proto ryby hledají např. kameny nebo jiné překážky, za které se dá schovat a být blízko proudu bez nutnosti „makat“.

Kde hledat rybu?

V tomto článku se nebudeme pouštět do konkrétních a stokrát omletých návodů na zaručená místa. Stejně si to na vašem revíru budete muset nějak najít sami. Výše zmíněné tipy vám v tom pomůžou. Pro začátek je ale nejjednodušší zkusit nějaké malé vody.

Jednou jsem dvě hodiny marně tahal pakomáry na řece bez náznaku ťuknutí. Pak mě konečně napadla spásná myšlenka zkusit odstavné rameno opodál. Během půlhodiny na pakomára skočilo několik plotic a pár pěkných cejnů. Nic jsem nedělal jinak než předtím. Pouze jsem přešel z široké řeky na malé rameno. Tam je daleko větší šance dostat mušku rybě před tlamu.

Nejjednodušší revíry pro muškaření na mimopstruhových vodách jsou malá ramena, rybníčky a neregulované řeky s členitým tokem.

Najít rybu na Berounce nebo Jizeře je pro muškaře daleko snazší než na široké, proudné a regulované řece jako je třeba Vltava. Na takových veletocích si musíte hledat nějaká význačná místa, což jsou například podjezí, proudy a úplavy. Jako naschvál ale na většinu z nich šňůrou nedohodíte.

Pěkné plotice jsme letos v zimě chytali například okolo pražských mostů. Jediný předpoklad k ulovení ryby přitom byla schopnost nahodit mušku ze břehu do úplavu za mostním pilířem!

Vězte, že ryby mohou být jak u dna, tak ve sloupci a vyplatí se na větších vodách prolovit všechno, co se dá. Trefa do dobrého místa se projeví okamžitými záběry. Muškařina není žádná věda a přemluvit k záběru plotici nebo tlouště je docela snadné.

Co mám dělat s muškami na stojáku?

Muškaření na mimopstruhových vodách můžeme rozdělit podle stylu, jakým budeme lovit. Na tekoucích vodách uplatníme stejnou techniku jako na pstruhovce. Na stojáku nebo na líně tekoucích tocích v nížině už ale musíme obstarat pohyb mušky sami.

Na takovém místě nám většinou mušku bez oživení sezobne tak maximálně všudypřítomná ouklej. Oživení mušky nicméně zvládnete i bez větších zkušeností. Prostě stahujeme šňůru různou rychlostí k sobě.

Jaké tempo a rytmus bude rybám vyhovovat může být různé. Někdy to jsou klasické pomalé osmičky. V teplém období mi na cejny i plotice funguje spíše delší, asi třicet centimetrů dlouhé potažení a pauza.

Bílá ryba je dravější než si myslíte. Rychlejší skok mušky navíc upozorní rybu, že něco zajímavého pluje kolem. Pravidelné stahování šňůry také udržuje kontakt s muškou a tak nám neunikne tolik záběrů. Při lovu na mušku, hlavně na stojaté vodě, se totiž o spoustě z nich ani nedozvíme.

Opravdu rychlé vedení mušek už na bílou rybu příliš není. Reagují na něj spíše okounci a na rybnících s výskytem pstruhů to má občas rád duhák.

Zkoušejte všechno možné. Nezřídka i na stojáku funguje těžká tungstenová hlava, s níž muška dělá malé přískoky po dně. Záběrů se určitě dočkáte při jakémkoliv vedení mušky, pokud ne, tak bude problém nejspíše v nepřítomnost ryb.

Jaké jsou nejzajímavější ryby pro muškaření na MP?

Každý si pro muškaření na mimopstruhových vodách dříve či později najde svoji nejoblíbenější rybu. Velmi cenné jsou kupříkladu úlovky velkých cejnů.

Na mušku lze chytat i líny a někteří muškaři se specializují přímo na kapry, což vyžaduje trochu bytelnější výbavu. Na tekoucích vodách je velmi zajímavé chytat parmy, ostroretky a podoustve. Většinou je uvidíte pod hladinou, jak v hejnech luxují dno.

Svoji kůži ale nedávají lacino. Stojíte blízko hejna a tisíckrát jim hodíte mušku až před nos, než konečně nějaká zabere. Lov těchto ryb je dozajista jedním z vrcholů muškařiny u nás. Kde jinde v Čechách máte šanci zapřáhnout rybu v průměrné délce 50 až 70 cm na mušku v říčním proudu?

Buďte ale opravdu sportovní rybáři a berte si na tyto ryby odpovídající výbavu. Prut minimálně AFTMA 6 je základ. Slabé nymfovací proutky na lipany si na parmu cíleně vezme jen totální pozér. Zdolávání na měkčí pruty trvá strašně dlouho a rybu vyčerpává víc než je zdrávo.

Při muškaření na mimopstruhových vodách se stávají různé příhody. Někdy se to rozjede takovým fofrem, že nezbývá než narovnat prut a nechat to prasknout. I sumci nebo obří kapři si někdy rádi smlsnou na malé mušce. Chodit s výbavou na giganty asi nemá moc význam. Měli bychom ale použít vybavení, které nám dovolí zdolat větší rybu. Muškařský prut slabší než AFTMA 5-6 patří jen na menší MP říčky a potoky.

Čtěte také naše další články o muškaření