Zima je obdobím, kdy rybářské revíry i chovné vody čelí zvýšenému tlaku rybožravých kormoránů. Jihočeský územní svaz ČRS nedávno zveřejnil výzvu, aby rybáři pomohli nasbírat terénní podklady týkající se zimovišť a nocovišť kormorána.
Nutné výskyt hejna kormoránů vyfotit. Pro lepší lokalizaci je nutné k fotkám přidat informace o konkrétním místě, tedy o revíru a ideálně i GPS souřadnice, které si můžete snadno zjistit pomocí mapové aplikace, případně je váš telefon může ukládat přímo k fotografii.
Fotografie a údaje pak pošlete na e-mail: vrana@rybsvaz.cz
Získané informace pomohou nejen zmapovat výskyt rybožravých predátorů ale vytvoří podklady pro budoucí kroky k ochraně ryb před nadměrnou predací.
Přemnožení kormoráni představují obrovský problém, efektivní řešení se zatím najít nepovedlo
Černá smrt, takovou přezdívku si kormoráni vysloužili mezi rybáři. Škody páchají na zařízeních komerčních rybářů i na našich revírech, kde je dopad jejich nadměrného tlaku poměrně hůře vyčíslitelný.
Nejnovější zprávy Biologického centra AV ČR hovoří o tom, že průměrný kormorán spotřebuje asi 400 gramů ryb denně.
Velcí kormoráni mají ale „spotřebu“ výrazně vyšší. Vědci vypozorovali, že ti největší z nich mohou snadno pozřít až kilogram ryb denně. Přitom nemají problém spořádat i ryby o délce až padesát centimetrů!
Početné hejno kormoránů, například na menší řece nebo rybníku, pak dokáže během krátké doby přispět k lokálnímu odrybnění. Bohužel, početných hejn kormoránů se po celé ČR vyskytuje nemalé množství, výsledný efekt jejich působení je tak zcela tristní.
V celé Evropě je kormoránů asi dva miliony kusů a jejich populace se začíná posouvat i do rybářsky zajímavých lokalit Skandinávie a Pobaltí. Hypotetický denní účet za celoevropský „výkrm“ kormoránů dosahuje asi 1,5 milionu EUR.
Pro sportovní rybáře hospodařící na tekoucích vodách je velkým problémem jeho působení na reofilní druhy ryb jako jsou parmy obecné a lipan podhorní.
Tyto rybí druhy zaznamenaly v posledních dvou desetiletích citelný pokles a z některých úseků zcela vymizely. To je pravděpodobně dáno nejen nástupem kormoránů ale i souhrou dalších negativních faktorů, kdy tu máme například ještě další predátory jako vydry říční a jiné.
Další hřebík do rakve zasazuje těmto i jiným druhům člověk, který v inkriminovaných lokalitách provádí nešetrné úpravy toků.
Působení kormorána je z výše uvedených negativních faktorů asi nejlépe pozorovatelné, neboť vytváří hejna v extrému dosahujících počtů v několika stovkách kusů. Přesný vliv tohoto konkrétního druhu predátora se ale vyčísli jen těžko.
„Kormorán velký je mimořádně efektivní predátor a v některých úsecích řek může jeho lov výrazně ovlivnit rybí společenstva. Bez srovnávacích experimentů ale nelze objektivně říci, do jaké míry je za úbytek ryb skutečně zodpovědný,“ říká Martin Čech z Biologického centra AV ČR.
Přijít na kloub působení kormoránů na ryby se snaží vědci v rámci mezinárodního projektu ProtectFish, který probíhá v ČR i v dalších zemích Evropy.
Nedávno jsme psali o zajímavém experimentu, který probíhá na západočeských řekách Svatava a Střela. Vědci zde testují poměrně jednoduché zábrany, které by měly kormoránům na některých úsecích ztěžovat lov a tím omezit predaci rybí obsádky.
Zábrany nevypadají sice příliš esteticky. Jejich výhodou ale je, že po zimním období jdou snadno sundat a z přírody zmizí.
Náhrady za škody se sportovním rybářům nevyplácejí, odstřel kormorána funguje jen částečně
Získat náhradu za škody způsobené kormoránem je možné v podstatě jen u chovných nádrží. U revírů se kompenzace nevyplácí, což dále prohlubuje výše uvedené problémy. Svazu tak k vyšší produkci například reofilních ryb či odchovu původních salmonidů schází nejen lidské síly ale i finanční prostředky. Celkové škody jen v ČRS se odhadují v desítkách milionů korun.
Od roku 2018 funguje tzv. zástřelné, kdy je možné za jednoho kormorána získat 500 korun, což na první pohled může vypadat jako lákavá nabídka a vzhledem k počtu kormoránů i jako šance na slušný výdělek. Zdání ale klame.
Úřední kolečko předcházející odstřelu neprobíhá vždy hladce a výsledek je na mnoha lokalitách nejistý jelikož zde existují různá další omezení. Navíc mohou odstřel provádět samozřejmě jen myslivci v rámci dané honitby.
Myslivost přitom je, na rozdíl od sportovního rybolovu, poměrně decentralizovaná. Rybářský svaz tak musí v případě snahy o zajištění odstřelu na revírech jednat s poměrně velkým počtem na sobě nezávislých subjektů.
Myslivci navíc mají obecně dost vlastních starostí, například s odstřelem přemnožené zvěře, která páchá škody na zemědělských plochách. Za ně zemědělci požadují od mysliveckých sdružení nemalé kompenzace, což je v mnoha sdruženích nutí svoji pozornost zaměřit primárně na tuto oblast. Výpomoc s odstřelem kormorána určitě nemůže být ani zdaleka prioritou.
Pokud už se ochotní myslivci najdou, tak odstřel kormorána není zdaleka tak jednoduchý, jak by se mohlo zdát. Pro výplatu zástřelného je nutné přinést důkaz v podobě zobáku. Zastřelený pták většinou končí ve vodě, což právě teď v zimě je docela problém. Kormorána je nutné nejen eliminovat ale ještě následně vylovit například z ledového říčního proudu. Zimní řeka je přitom potenciálně nebezpečná i pro lovecky upotřebitelné psy, jejichž majitelé se do této aktivity logicky příliš nehrnou.
Zdroje: ČRS Jihočeský územní svaz, Biologické centrum AV ČR
Čtěte také:
Co zásadního se mění v rybářském řádu? Změny, které naštvaly i potěšily
Anglický král zítra v Břeclavi: Carp Show Moravia 2026 přinese premiéru příběhu rybářské legendy
Buďte první kdo přidá komentář