Povodí Vltavy přichystalo Krumlovským rybářům pořádný šok, když bez varování poslalo bagry do potoka Polečnice v centru Českého Krumlova.
Polečnice je 33 kilometrů dlouhým potokem, který se vlévá do Vltavy v Českém Krumlově. Úpravy probíhají na jeho dolním toku přímo ve městě.
Prokazatelně se zde přitom vyskytují chráněné druhy jako mihule potoční, vranka obecná a střevle potoční.
Jejich populace nyní čelí závažné hrozbě, přitom stačilo podniknout aspoň ten nejzákladnější krok, který by stát nevyšel ani na korunu.
Stačilo informovat rybáře, kteří by mohli ryby z úseku vlastními silami odlovit a přemístit na bezpečnější úsek.
Podobný postup je v takových situacích zcela běžný a umožňuje minimalizovat škody na živé přírodě, včetně záchrany chráněných živočichů.
Rybáři odlov a záchranu přitom zpravidla provádějí bez jakékoliv odměny v rámci hospodaření na svých revírech a jejich přítocích.
Jako oficiální vysvětlení pro realizaci úprav přitom správci toku a příslušným orgánům posloužila údajná náprava povodňových škod. Poslední povodeň přitom na toku proběhla před více než rokem, kdy po celou uplynulou žádné škody nikdo neřešil.
Inkriminovaný úsek se navíc nachází v parku pod zdejším zámkem, kde při povodni nedochází k většímu ohrožení majetku.
Povodí o výskytu chráněných druhů ryb ví, záchranný odlov ale neumožnili
Nejnepochopitelnější na celé věci je způsob jednání vodohospodářů.
Rybáři z Českého Krumlova a okolí založili před několika lety spolek pod názvem Přátelé vod pětilisté růže, který sdružuje rybáře se zájmem o péči o revíry a poskytuje u záštitu pro jednání mezi rybáři, státní správou a správcem toku.
Právě s vedoucími pracovníky vodohospodářů byli rybáři v minulých letech v častém kontaktu. V rámci účasti na podcastu zde dokonce jeden z vrcholných představitelů PVL prohlašoval, že vodohospodáři hodlají jít cestou, která bude co nejšetrnější k přírodě a rybám.
Nejenže toto vodohospodáři aktuálním krokem zcela popřeli, ještě navíc rybáře ani nikdo z podniku Povodí nebo ze státní správy o chystaných pracech neinformoval. Tím efektivně znemožnili podniknout jakékoliv kroky, které by mohly následky této akce alespoň zmírnit.
Neproběhl tedy ani záchranný odlov. Informaci o úpravách neobdržel zmíněný spolek, ani není známo, že by o provádění úprav toku věděl rybářský svaz.
Zástupci spolku navíc na sociálních sítích tvrdí, že Povodí Vltavy mělo o výskytu chráněných ryb a dalších živočichů k dispozici všechny informace. Krok vodohospodářů se tak jeví jako zcela nepochopitelný.
Vodohospodáři se nedávno podepsali také na středočeské Litavce, rybáři tvrdí, že řeka je bez ryb
Spor mezi rybáři a Povodím Vltavy se rozhořel v poslední době nejen v jižních Čechách. Velká nespokojenost s jednáním vodohospodářů panuje v letošním roce také na Berounsku.
Zde došlo k revitalizaci řeky Litavky, která tvoří pravostranný přítok Berounky. Povodí Vltavy tvrdí, že revitalizace pomohlo zlepšit migrační průchodnost toku.
Rybáři poněkud sarkasticky tvrdí, že migrovat tudy už nemá co, když PVL v rámci prací na toku pečlivě srovnalo hlubší tůně a další rybí úkryty.
Zde se dříve nacházela početná rybí obsádka, která po úpravách toku v daném úseku dosti prořídla. Inkriminovaný úsek je totiž nyní mělký a bez členitějších úseků, které ryby potřebují. Migrační překážky v podobě vysokých jezů navíc očekávaně zůstaly.
Vypadá to, že dlouhodobý rozpor mezi rybáři a vodohospodáři stále přetrvává a možná se dokonce prohlubuje. Úpravy toků prováděné necitlivým způsobem jsou skoro normou. Často přitom jde o postupy, které nejsou nutné nebo lze najít jiné řešení, které vyhovuje jak správci toku, tak přírodě a rybářům.
Ve většině případů ale k lepšímu řešení pomáhá pouze nátlak ze strany rybářů a jejich zájmových spolků. Ukazuje se také, že zde chybí důkladná státní kontrola a k opatřením dochází prakticky jen až když se místní rybáři proti postupu správce toku ohradí.
A například do problematiky nešetrného provozu MVE a nedodržování minimálních průtoků už se začínají paradoxně více opírat zájmové spolky vodáků než například rybářský svaz jako uživatel revírů.
Zdroj: FB PVPR
Vyšel rybářský řád ČRS pro pstruhové revíry na roky 2026-27 (ke stažení)
Lipno zelené jako hrachovka: masivní výstavba ničí kvalitu vody i přírodu
Mimořádný zákaz rybolovu na revíru Sázava 3A: došlo k protržení stavidla na jezu v Nespekách
Buďte první kdo přidá komentář