Povodí Labe hledá možnosti, jak využít vodní plochy ke generování dalších příjmů. Na svém webu oznámilo záměr ověřit možnost pronájmu části vodní nádrže Rozkoš.
Podle informací na webu státního podniku se PLA tímto způsobem snaží hledat nové zdroje financování.
K tomu jim má pomoct právě komerční využití státem svěřeného majetku, což zní na první pohled nenápadně.
Jako rybáři bychom ale v tuto chvíli měli zbystřit, neboť státní podniky jednotlivých povodí nakládají zejména s vodními díly a pozemky na vodních tocích, nádržích a jejich okolí.
Podobné komerční aktivity se tak dotýkají prostředí, v němž se při vykonávání rybářského práva pohybujeme.
Aktuálně je na pořadu dne možný pronájem 200 hektarů z tisícihektarové vodní plochy přehrady Rozkoš. Jedná se o první pilotní projektem tohoto druhu u nás.
Na Rozkoši se bude ověřovat proveditelnost a ekonomický smysl podobných aktivit.
Povodí Labe chce ověřit, zda mají podnikatelé zájem
Jak se zmiňuje na oficiálním webu PLA, povodí se obává budoucí ztráty příjmu. Vodohospodáře děsí zejména konec uhelné energetiky.
Tepelné elektrárny jsou pro vodohospodáře totiž velkým odběratelem povrchových vod a tím pádem i významným zákazníkem.
Prorokované změny v energetice tak pro správce toků zavání ztrátou příjmů do podnikové kasy. Vše vypadá tak, že v rámci boje za ekologii se po plánovaném přechodu od uhelných elektráren přesune komerce jinam do přírody.
Tentokrát přímo na vodní plochy, které jsou přitom využívané i z rybářského a rekreačního hlediska.
Pohled povodí je zde totiž čistě ekonomický. Stovky hektarů vody leží ladem, přitom by se na nich dalo vydělat.
Alespoň tak vypadá záměr, s nímž Povodí Labe vystoupilo na veřejnost a oslovilo možné zájemce z řad soukromých subjektů.
Již v minulosti se přitom mluvilo o tom, že by se na vodních plochách v ČR mohly provozovat například solární elektrárny.
Povodí Labe aktuálně zahájilo poptávkové řízení, které je možné najít na oficiálním webu PLA.
Záměr, který rybáře může jen znepokojit, tak hodlá správce povodí uvést pokusně do reality. Celá věc je navíc posvěcená nadřízeným orgánem v podobě Ministerstva Zemědělství.
Vodohospodáři během řízení zkoumají zájem a nabídky podnikatelů tzv. obálkovou metodou. Vítězem a budoucím nájemcem se stane firma, která nabídne nejvíce peněz.
Obálky s nabídkami se budou otevírat 5. prosince 2025 v sídle státního podniku v Hradci Králové.
Pro případného nájemce pak vodohospodáři počítají se dvěma etapami využití nádrže. Ta první má nájemci posloužit k vytvoření studie využitelnosti pronajímaných parcel, k čemuž si PLA ovšem klade také celou řadu podmínek.
Zohledněny musí být všechny parametry včetně těch finančních i právních, technických, provozních a časových. Během této fáze bude nájemce platit nižší nájemné ve výši 10 000 Kč měsíčně.
V druhé fázi se již má jednat o reálný provoz komerčních aktivit na určených plochách. Nájemce v této fázi začne platit dohodnutý nájem dle podmínek, které z poptávkového řízení vzejdou.
Vodohospodáři ovšem nastavili minimální nájem ve výši 8 380 000 Kč za pronajímanou plochu za rok. Zájemci tak musí nabídnout tuto nebo vyšší částku.
Do nájmu má jít 200 hektarů z tzv. velké nádrže
Předmětem případného nájmu jsou celkem tři sousedící pozemkové parcely, s nimiž má právo nakládat Povodí Labe.
Do nájmu fakticky půjde nemalá část nádrže představující 200 hektarů vodní plochy. To v podstatě znamená pětinu celkové plochy nádrže v komerčním užívání.
Konkrétně jde o podstatnou část tzv. velké jižní nádrže. Ta má podle dostupných informací celkovou výměru asi 700 hektarů.
Komerční plocha by měla vzniknout v její jihozápadní části. Vyznačení parcel na letecké mapě můžete vidět na webu Povodí Labe.
Nejedná se o pobřežní a ani příbřežní část, nýbrž o parcely ležící uvnitř vodní plochy nádrže Rozkoš. Ke břehu se zmíněná plocha nejvíce přibližuje v oblasti výběžku u hráze a v části podél silnice Nahořany – Spyta. Z mapy nevyplývá přesná vzdálenost od břehové linie, dá se ale předpokládat, že mezi břehem a pronajatou parcelou zůstane poměrně dost volného prostoru pro rybolov či plavbu.
Případnému nájemci by, díky vzdálenosti od břehu, nejspíš nemuselo vadit ani případné kolísání hladiny přehrady, kdy se obnažují rozsáhlé pobřežní plochy této relativně mělké nádrže.
Co se týče konkrétního způsobu využití, dopředu není nic konkrétně avizováno. Povodí Labe ale v připravené nájemní smlouvě (součást dokumentace probíhajícího řízení – zatím bez údajů o nájemci a výsledné částce) doslova zmiňuje, že nájem bude poskytován za účelem uskutečňování ekonomických činností.
Případný nájemce by měl parcely v nádrži získat minimálně na 5 let.
Způsob ekonomického využití nechává pronajímatel na nájemci. Výslovně se v dokumentaci zmiňuje možnost využití pro obnovitelnou energetiku, což by v praxi mohlo znamenat například právě plovoucí solární elektrárny. O této možnosti využití nádrží se přitom za poslední roky v odborných kruzích již několikrát mluvilo.
Zmiňováno je taktéž využití pro cestovní ruch – bez další specifikace. Povodí Labe ovšem zmiňuje, že využití je možné v podstatě jakékoliv a samotný způsob realizace je na nájemci. Samozřejmě za splnění řady podmínek, které si vodohospodáři kladou nebo které vyplývají ze zákona a zákonných zájmů třetích osob.
V dokumentaci se například upozorňuje, že nájemce musí počítat s tím, že Rozkoš je vodní cestou (je zde hojně provozována rekreační a sportovní plavba) a rybářským revírem. Práva třetích osob jsou v tomto případě garantovány legislativou.
Samotného rybolovu by se tak pronájem z principu dotknout neměl.
Držitelem dekretu na revír 451 200 ÚN Rozkoš je Východočeský územní svaz ČRS a gesce správců povodí do oblasti rybářství přímo nezasahuje, to je pravomocí MZe.
Otázkou ovšem je, jak se situace s podobným využitím nádrží bude legislativně vyvíjet do budoucna.
V tomto konkrétním případě to vypadá, že pronajatá plocha ke břehu sahat nemá a lov z plavidel na Rozkoši povolený není.
Věc má ovšem širší přesah, jelikož by případný ekonomický úspěch pilotních projektů téměř s jistotou znamenal jeho rozšíření na další nádrže a vodní plochy v ČR, kde mohou mezi vodohospodáři, komerčními subjekty a rybáři potažmo dalšími uživateli, vznikat třecí plochy.
S jídlem navíc roste chuť a tak je otázka, zda stát do budoucna nezačne vidět ve vodních plochách dojnou krávu a k nějakým omezením pro veřejnost, včetně rybářů, nedojde.
Představa obřích plovoucích komerčních objektů na přehradách a celkový pohled na vodu jako zdroj peněz je opravdu alarmující z mnoha hledisek. Jde o novou realitu, která pro rybáře a potažmo přírodu i rekreaci veřejnosti na vodních plochách bude mít velký vliv a obávám se, že ne pozitivní.
Čeká nás další solární boom nebo lunaparky na vodě? Státní správa se veřejnosti neptá
Vize komerčního využití vodních ploch se zatím na veřejnosti prezentovala jen v podobě neurčitých zmínek v různých médiích.
Na místě je otázka, zda stát, kterému vodní toky a nádrže povětšinou patří, by podobné záměry neměl komunikovat s veřejností.
Pronajmout velkou část největší a oblíbené nádrže v kraji soukromníkům je krok, o kterém by se mělo víc mluvit.
Vodní plochy jsou navíc důležitou součástí krajiny a jde o více než to, zda jako rybáři budeme místo na vodní plochu s přírodním okolím koukat na plovoucí elektrárnu či něco horšího. Jsem přesvědčený, že ani veřejnosti se nemusí líbit, když se z oblíbeného přehradního jezera plíživě stane průmyslová či komerční oblast.
Peníze versus krajina
Zastánci podobných projektů samozřejmě hned namítnou, že kritika podobných projektů je klasický NIMBY přístup.
Samozřejmě, pokud budeme vše měřit jen ziskem, tak by se vyplatilo zastavět a osázet například soláry celou republiku. Příroda bohužel nevydělává. (Zato si ale vystačí bez lidí)
Osobně se však domnívám, že spokojenost života v naší republice neurčují jen peníze ale také kvalita prostředí, včetně toho životního. Financování a vůbec správa toků by nemělo jít pouze na jeho úkor. Bohužel se zdá, že čistě technokratický přístup k vodním ekosystémům u nás stále převládá a spíše nabírá na obrátkách.
Zdroj: Povodí Labe, Foto: Wikipedia Commons
Čtěte také:
Rada ČRS zvyšuje horní míru kapra na 80 cm a omezuje úlovek okounů na den
Hladina Lipna klesá, hledají se dobrovolníci pro záchranu mlžů
Málo prší: hladina Orlíku nestoupne ani do konce roku 2025, uzavře se i silnice na hrázi
Buďte první kdo přidá komentář