Myslíte, že muškaření je jen doménou horských regionů? To se velmi mýlíte! Jezerní muškaření je disciplína, díky které můžeme s mušákem i tam, kde donedávna vládli boilísáci a jim podobní.
Nížinné rybníky a horská jezera bez sebemenší známky pohybu dokáží být skvělým muškařským revírem. Lov jiných ryb než lososovitých pak otevírá naprosto jiné dimenze muškaření, než na jaké jsme zvyklí.
Čtěte také: Top české revíry pro jezerní lov pstruhů
Vybavení na jezerní muškaření
V tomto směru není do začátku nutné nic zvláštního. Klasický muškařský prut v délce 9 stop v síle AFTMA #6-7 bude stačit. Moderní nymfovací speciály tady příliš využít nejde. Někteří rybáři sice úspěšně chytají stoják i se dvojkovým prutem. Obyčejný úlovek mírového kapra s takovým prutem může být ale velký problém. O trofejním duhákovi nemluvě. Zůstane vám z prutu akorát tak tyč na rajčata.
Naviják stejné kategorie jako prut je vhodné doplnit šňůrou s dostatečným návinem – právě pro případné větší úlovky. Na většině soukromých revírů mají trofejní kusy pstruha duhového, svazovky bývají zase plné oněch kaprů.
Kámen úrazu nastává při výběru šňůry. Většina odborné literatury doporučuje volit šňůru spíše intermediální či potápivou dle hloubkových poměrů na dané lokalitě. Tato doporučení velice dobře míněna a každý, kdo se do jezerního muškaření nadchne si dřív nebo později pořídí šňůr několik. Do začátku je možná nejjednodušší začít s klasickou plovoucí šňůrou. To platí hlavně na místech s hloubkou maximálně kolem dvou metrů.
Nahazuje se s ní lépe. Cena i výběr plovoucích šňůr je taky lepší. Většina stojatých pstruhových revírů u nás se navíc rekrutuje z rybníků, které mají poměrně příznivé hloubkové poměry a na rybu často dosáhneme bez pomoci těžkých potápivek.
O něco vhodnější jsou šňůry označené jako WF, tedy s těžší hlavou, jenž umožňují delší náhozy a větší odolnost ve větrných podmínkách. Nahazovat s muškařskou udící na rybníku je větší výzva než na řece. Je to ale zároveň vhodná příležitost pro začátečníky i pokročilé jak zlepšit svoji techniku hodu včetně dvojitého tahu. Zvládnutí této techniky je při jezerním muškaření skoro nutnost.
Návazec pro jezerní muškaření
Použít můžeme klasický ujímaný návazec. Rozdílem oproti říčnímu muškaření bývá délka, která dosahuje někdy až k patnácti stopám i více pokud chceme lovit u dna na větší hloubce.
Pro lepší detekci záběru můžeme použít výraznou suchou mušku jako indikátor záběru na horním přívěsu. Po zhruba 150 cm lze umístit například malou lurku a dvacet centimetrů pod ní nymfu nebo pakomára.
Sestavení návazce a umístění mušek je velmi variabilní záležitost. Zejména v případě, že máme k dispozici potápivou šňůru, můžeme k lovu přistupovat zcela opačně než v předchozím případě. Na konec umístíme nějakou plovoucí mušku např. oblíbenou booby, která bude celou sestavu nadzvedávat.
Na přívěs můžeme užít další mušky, i zatížené. Při potažení se koncová muška bude přibližovat ke dnu a v pauze naopak směrem k hladině což uvede do pohybu i ostatní mušky, které tímto pohybem provokují rybu k záběru.
Způsoby vedení mušek na stojáku
Rolly Polly
Oblíbené dojení kozy, které připomíná stahování prádelní šňůry. Prut bývá často v podpaží a šňůry je rychlými pohyby rukou přitahována ke břehu. Toto nevydrží s nervy zejména čerstvě vysazená ryba a na svazové vodě ji má rád například i bolen.
Striping
Klasické přitahování šňůry různými rychlostmi. Volba rychlosti a jejích změn je na vašem úsudku a zkušenostech. S plovoucí šňůrou lze uspět například při dlouhém rychlém přitažení návazce k hladině, následný pokles zpátky ke dnu je často tím okamžikem, kdy ryba zabírá. Takto lze vodit i malé lurky podobně jako streamer.
Stahování osmičkami
Pomalé chytání, kdy si šňůru stahujeme v podstatě do dlaně. Používá se hlavně při lovu na pakomáry. Tento způsob lovu vyžaduje značnou trpělivost, jenž bývá odměněna jen někdy. Za určitých podmínek se ale jedná o jediný úspěšný styl vedení.
Úspěšné mušky pro jezerní muškaření
Pakomáři
Tato jezerní klasika se nejčastěji chytá pomocí líných osmiček. Napodobujeme larvu pakomára, což je larva nebodavého vodního hmyzu jenž se líhne omezeně i v zimě. Tyto často krvavě zbarvené larvy žijí v bahně aby jednoho dne začali pomocí trhavých pohybů stoupat k hladině. Často bývá jejich líhnutí indikováno ptactvem létajícím při hladině, což není známka brzkého deště nýbrž ptačí „sběr“ kořisti.
Lury
Mušky připomínající malé streamery nebo chlupaté mokré mušky. Často nejsou napodobeninou konkrétního hmyzu, nicméně ryby je s důvěrou přijímají díky jejich podmanivému pohybu. Úlovkem stejně jako u pakomára bývá běžně i kapr nebo bílá ryba.
Pijavice
Malé napodobeniny pijavic bývají velmi úspěšnými vzory mušek na jezero. Můžete použít jak zatížené tak nezatížené verze na háčku o velikosti #10 nebo #12. K těmto muškám lze zařadit i oblíbený Wooly Bugger jenž je často považován za základní pstruhový streamer.
Nymfy
I na stojaté vodě bez problémů fungují stejné vzory nymf jako na řece. S úspěchem lze použít klasické vzory jako zaječí ouško nebo bažantí ocas (pheasant tail nymph – PTN).
Ryba viděná bývá ryba chycená
Jezerní muškaření není lehká rybařina. Zejména při lovu kaprovitých ryb může člověk zažít mnohá zklamání. Na rozdíl od klasické rybařiny na vonící jedlé nástrahy, je tady nutné rybu aktivně vyhledávat. Pokud se vám podaří vystopovat či lépe vysledovat pohyb rybích hejn tak máte z půlky vyhráno!
Be the first to comment