Čas od času padá tato otázka. Veřejnost většinou tuší, že rybář je povinen míti u sebe rybářský lístek. Někdo tuší také o nutnosti pořídit si povolenku. Nerybáři mají různou představu o tom, jak rybolov v ČR funguje. V tomto článku veřejnosti sdělíme, co přesně je potřeba k tomu, aby se člověk stal rybářem.
Dovolte mi malý úvod. Mnoho rybářů, kterých je v rámci obou našich rybářských svazů snad kolem 300 tisíc!!, začínala s rybařením už jako děti.
Dříve to znamenalo hlavně pytlácké začátky, což dnes již není doporučeníhodné. Právní následky pytláctví jsou nepříjemné i pro děti a jejich rodiče.
Ve stručnosti:
- Pro děti do 15 let fungují rybářské kroužky
- Dospělí nebo mládež – nejvhodnější způsob je stát se členem ČRS nebo MRS, kde vám umožní složit zkoušku rybářských znalostí
- Po složení zkoušky získáte právo na pořízení rybářského lístku a koupi povolenky k rybolovu
- Alternativně existuje ještě krátkodobý rybářský lístek vydávaný bez zkoušky, k němu je nutné dokoupit tzv. nečlenskou povolenku (oproti předchozí variantě je to výrazně dražší)
Cesta malého rybáře vede nejčastěji přes rybářský kroužek, který najdete v každém městě a mnohdy i menších obcích, kde fungují rybářské spolky.
Musím smeknout klobouk před jejich vedoucími, protože Český i Moravský rybářský svaz prostřednictvím obětavých členů, kteří s dětmi pracují, odvádí vynikající práci. Rybáři jsou jedním z nejvýznamnějších organizátorů volnočasových aktivit pro děti v ČR a dělají to zcela nezištně!
Děti díky tomu mají cestu k rybolovu jasnou – přes rybářský kroužek, kde je naučí vše potřebné a umožní jim získat rybářský lístek a povolenku.
Samozřejmě za zvýhodněnou cenu a někde dokonce zčásti zdarma – v případě první povolenky. Podívejme se ale na dospělé.
Nejdříve je nutné najít rybářskou organizaci, která vás do svých řad přijme.
Jak vstoupit do rybářského svazu
V České Republice fungují dva velké rybářské svazy, které hospodaří a umožňují členům rybolov na drtivé většině revírů. Je to Český rybářský svaz (ČRS) a Moravský rybářský svaz (MRS)
Název je trochu zavádějící neboť ČRS působí také na velké části Moravy, zejména severní. MRS naopak má revíry spíše jen na jižní Moravě a rozkládá se zhruba od Vysočiny po jihovýchodní pohraničí se Slovenskem.
MRS má jako základní organizaci pobočné spolky (PS), ČRS má místní organizace (MO). Ty se nalézají ve městech a některých obcích (v celé republice je jich dohromady přes 500) a do nějakého z nich musí vstoupit zájemce o členství.
Vzhledem k větší rozloze se ČRS ještě dělí na územní svazy, kterých je sedm a každý se rozkládá na území minimálně dvou krajů. Oba svazy podědily strukturu, která odpovídá spíše velkým krajům fungujícím za socialismu. Jejich působnost je tak rozsáhlejší než odpovídá dělené státu na kraje.
Členství ve svazu není vázáno na trvalý pobyt, můžete tak vstoupit do organizace např. na druhém konci republiky, pokud vám to vyhovuje. Lepší to ale bude někde poblíž. Nehledě na počínající digitalizaci, je na svaz občas nutné docházet.
Adresář rybářských organizací:
- ČRS – Místní organizace,
- MRS – Pobočné spolky
Na vstup je nejlepší čas v zimě a začátkem jara. Většina organizací bohužel nové členy přijímá jen v tomto období.
Náklady se liší
Všechno něco stojí a tak vězte, že jako první zaplatíte zápisné. To může mít různou výši ale počítejte s cenou minimálně kolem 1 tisíce korun.
Čeká vás ještě čeká běžná platba členství a většinou i nějaký další poplatek. Počítal bych do úplného začátku s jistotou asi dva tisíce.
A zatím vůbec nemůžete ještě chytat protože jste sice členy rybářského svaz, zatím ale nemáte doklady opravňující k rybolovu.
Pro rybolov je v ČR nutné mít dva doklady:
- Státní rybářský lístek (RL) – získaný na základě zkoušky
- Povolenka k lovu (vydává se jen držitelům RL)
Opět zdůrazňuji, že tento článek popisuje klasickou cestu rybáře. Již několik let fungující „novinka“ v podobě RL na 30 dnů, který se vydává na počkaní na městském úřadu komukoliv, funguje jinak. Pro něj nepotřebujete vstupovat do svazu ani nemusíte skládat zkoušku znalostí. Počítejte ale s tím, že na něj vám většinou vydají jen krátkodobou povolenku za speciální nečlenské ceny, díky čemuž ve výsledku zaplatíte víc. Při lovu se navíc musíte stejně řídit pravidly, jejichž znalost je předmětem zkoušky. Při porušení hrozí pokuty a zápis do rejstříků přestupků.
Aby rybář mohl získat klasický dlouhodobý RL, který může mít až doživotní platnost, musí složit zkoušku. Jde v ní o rozpoznávání rybích druhů a znalost tzv. rybářského řádu, což je vlastně kombinace některých ustanovení z rybářského zákona a vyhlášky dohromady s některými pravidly, jež zavádí přímo svaz.
Co je ve zkoušce? Kromě poznávačky ryb musíte znát například doby hájení pro různé druhy ryb a typy revírů, povolené prostředky lovu, denní doby lovu a tak dále.
Zkoušku si můžete vyzkoušet nanečisto na stránkách ČRS
Na základě zkoušky dostanete osvědčení. S ním pak dojdete na městský úřad v místě bydliště, kde vám vydají rybářský lístek. (Za poplatek)
S tím ještě pořád nemůžete chytat. Na základě RL si ale už můžete koupit povolenku k lovu. Ty se liší na pstruhové a mimopstruhové (nejčastější varianta). A ty se ještě mohou dělit dle platnosti na územní, povolenku MRS, celosvazovou ČRS a celorepublikovou pro revíry ČRS a MRS dohromady.
Ceny se liší také dosti. V nejběžnější variantě, kterou je nákup územní mimopstruhové povolenky počítejte s ročními celkovými náklady kolem 3-4 tisíce korun, v závislosti na konkrétním územním svazu. Cena samotné povolenky u někoho tvoří v rámci ročních nákladů třeba jen polovinu částky.
Rybáři lovící na celosvazovou nebo celorepublikovou povolenku zaplatí více. Mohou ovšem lovit na daleko větším množství revírů. Vyplatí se to pokud budete za rybami cestovat dále od bydliště, než kam sahá platnost územní povolenky.
Plná palba v podobě obou povolenek – pstruhová a mimopstruhová celosvazovka či snad celorepubliková, to už vyjde o poznání dráž.
Jak se píše výše, značná část celkových ročních nákladů za rybářské doklady sestává z jiných poplatků než je povolenka, ty se liší místně.
Povolenka a většina poplatků je ročního charakteru a platí se na kalendářní rok. Jakmile složíte zkoušky a získáte první povolenku, tak již nemusíte prakticky nic dělat, jen každoročně platit. V rámci svazu je ale vítané i pracovní zapojení do činnosti vaší organizace.
Odjakživa zde existuje tzv. brigádní povinnost, která bývá okolo 10-15 hodin za rok, ale zájemci se mohou účastnit i více, Například při výlovech, v líhních a dalších činnostech a údržbě. Mnoho rybářů v dnešní době ale dává přednost nahradit povinnost platbou. Každá organizace má sazebník, dle kterého lze neodpracovanou činnost nahradit.
Tento náklad už jsem zahrnul ve výše uvedeném nástřelu celkových nákladů. Je to jedna z variabilních složek, jež se může ročně pohybovat od 500 do 1500 korun.
Pokud brigády odpracujete, tak samozřejmě platit nemusíte. Prospějete dobré věci a ušetříte. Od brigád a poplatků za ně jsou ušetřeny děti. Někde mohou mít úlevu v podobě úplného osvobození či nižších počtů hodin/menšího poplatku pro některé další kategorie jako jsou osoby se zdravotní omezením či senioři.
Doba ale pokročila a bohužel ne všude lze brigády odpracovat. Mnohde se již v základu počítá s tím, že prostě zaplatíte a netýká se to jen často zmiňované Prahy, ale třeba i části Moravy.
Další články:
Ceny povolenek 2025: kolik bude stát rybaření v nové sezoně?
Jak získat rybářský lístek? Bez zkoušek se to prodraží!
Buďte první kdo přidá komentář