Tímto článkem definitivně můžeme ztratit vážnost v očích čtenáře. Proč se ale nepustit do tématu, o kterém se baví i technicky založení rybáři ve svých moderně vybavených bivacích nebo hypermoderních člunech. Možná je to pro většinu lidí trochu duchařina, ale vliv fáze měsíce na ryby a jejich braní nelze vyloučit.
Působení Luny na živé bytosti můžeme docela dobře pozorovat i ve své ložnici. Nemálo citlivějších jedinců nemůže během úplňku zamhouřit oko ani když si zatáhnou rolety. Porodní oddělení nemocnic mají za úplňku procentuálně dokazatelný nárůst „klientek“, v daleko větší míře toto můžeme pozorovat i u zvířat, včetně jedinců chovaných v zajetí.
Fáze měsíce a vliv na ryby v praxi
Z fyzikálního hlediska můžeme pozorovat dva jevy, které jsou spojeny s fází Měsíce.
První je míra osvětlení. Tento efekt se projevuje samozřejmě prakticky pouze v noci, neboť Měsíc nedokáže za dne přesvítit mnohonásobně jasnější Slunce.
Vliv na braní ryb, tak má zejména u druhů, které jsou citlivé na intenzitu světla. Z našich druhů jsou typickými nočními rybami zejména candát a úhoř, kteří světlo příliš nemají v lásce.
Daleko zajímavější jev je gravitace. Ze školních lavic si jistě vybavíte, že nás u země drží přitažlivost zemská. Tato gravitační síla ale není jediná. Stejně tak na nás působí i gravitační síla měsíce, slunce a bůhví jakých dalších nebeských těles.
V praxi samozřejmě necítíme vůbec nic, jelikož velikost síly je poměrně malá. Přesto se ale na planetě zemi součty vektorů těchto sil projevují. A projevují se právě na živlu, který je pro naše rybí přátele nejdůležitější. Tím živlem je voda.
V důsledku vzájemného postavení nejbližších vesmírných objektů se totiž přemisťují značné masy vody v mořích a oceánech. Výsledkem je známý příliv a odliv, jenž v některých mořích znamená rozdíl hladiny až o mnoho metrů během dne.
Tento vliv můžeme pozorovat na všech vodních plochách. V našich podmínkách, je tento jev prakticky neměřitelný. Ani na největších nádržích nedosahují rozdíly hladiny měřitelných hodnot. Přesto to jsou vlivy, které nelze zanedbat. Ryby jako volně žijící tvorové jsou na přírodní podněty daleko citlivější než by se mohlo zdát!
Doporučujeme: Výprodeje rybářských potřeb
Při jakých fázích ryby berou?
Existuje mnoho teorií, které popisují úspěšnost rybolovu v závislosti na fázích Měsíce. Jedna z nich popisuje velkou neochotu vodních tvorů ke konzumaci potravy při vrcholech měsíčního cyklu.
Těmito vrcholy jsou úplněk a nov. Ačkoliv se oba diametrálně liší v tom, že během úplňku nebe doslova září, zatímco při novu je tma jako v pytli, tak každý z nich má jedno společné.
Vždy jsou gravitační středy Země, Měsíce a Slunce v jedné rovině. Liší se akorát vzájemné postavení těles. Tyto konstelace přináší největší výkyvy v hladinách, které jsou navíc ještě pokaždé jiné v závislosti na přesných parametrech oběžných drah (zejména aktuální vzdálenosti mezi tělesy, jenž nejsou vždy stejné).
Opusťme ale obor astronomie a převeďme si to do našeho rybářského myšlení. Podobný jev můžeme v daleko větším měřítku pozorovat na přehradách i pod nimi. Změny hladin jsou zde v podstatě kontinuální proces závislý na rozhodnutí dispečerů podniků Povodí. Na jedné z přehrad máme vypozorováno, že po významnějším poklesu hladiny nemá cenu chodit na ryby minimálně tři dny. Až poté se rybí aktivita opět obnovuje.
Na podobném principu může fungovat i vliv fází Měsíce, neboť nejde ani tak o to, jak Měsíc na nebi vypadá, nýbrž o vlivy sil, které dosáhnou až na naši planetu.
Stoprocentně vždy budou mít větší efekt změny počasí, průtoků či výše zmíněné manipulace na vodních dílech. Při stabilním stavu těchto předchozích jevů ale nelze vyloučit ani vliv Měsíce. Nesmíme zapomenout, že měsíční cyklus je v biologických rytmech všech živočichů zakódován už po stovky tisíc až miliony let!
P.S. podle babských (nebo spíš dědských) rad, ryby nejlépe začínají brát těsně poté co úplněk nebo nov přejdou a dochází k zpětnému vyrovnávání vesmírných sil!
Přečtěte si také: Záhadná ryba jménem Jelec jesen
Be the first to comment