Program návratu lososa do českých vod trvá již několik desítek let a pokračuje i nadále.
V nedávných dnech bylo na severu Čech vysazeno zhruba 40 tisíc kusů lososího plůdku. Směřoval zejména do Kamenice.
Kamenice ústí do Labe u Hřenska a má tak na českém území nejlepší předpoklady pro návrat této kdysi běžné české ryby.
Kamenice ústí do Labe ještě před první příčnou překážkou, které mají i přes existenci rybích přechodů na migraci ryb negativní vliv.
Losos se také do Kamenice prokazatelně vrací a vytírá, což je nesporný úspěch i když lososí tah není nijak mohutný.
Výhodou lokality je, že na cestě mezi Severním mořem a Hřenskem se na území SRN nachází pouze jedno vodní dílo, které musí losos při tahu překonat rybím přechodem.
Na českém Labi jsou vodních staveb desítky a další na jeho přítocích, mnohé bohužel bez efektivního přechodu pro migrující ryby. Ten by přitom pomohl nejen návratu lososa ale také udržení stabilní populace celé řady běžných vnitrozemských druhů.
Hlouběji v českém vnitrozemí se losos dokáže vracet také do povodí Ohře na jejím dolním toku. Část plůdku proto opět putovala do Libockého potoka na Žatecku a Chomutovsku. Kolik lososů se do povodí Ohře vrací se dá jen stěží zjistit. Spoléhat můžeme jen na náhodné úlovky rybářů na udici. Podotýkáme, že v případě ulovení lososa je lovící povinen bez prodlení rybu vrátit zpět.
Náhodný úlovek lososa je samozřejmě velkým zážitkem a potvrzením, že projekt přináší své ovoce. Cíleny lov hájených ryb je ale v principu všeobecně zakázán. U lososa atlantského přitom na našem území platí hájení po celý rok.
Úlovky lososů po roce 2000 jsou zaznamenány na Labi a Ohři
Takto se například na Ohři v Doksanech roku 2005 ulovila 88 cm dlouhá jikernačka lososa, jejíž zdolání trvalo asi půl hodiny. Další záznamy o úlovku lososa pochází také z dalších míst dolního toku Ohře.
Více lososů se ulovilo také na Labi v okolí Hřenska, zprávy o tom plnily i celostátní média. Před několika lety bylo ale přistoupeno k hájení úseku kolem soutoku Kamenice a Labe, kde se lososů chytilo hned několik. Dle popisu revíru je zde v inkriminovaném období na konci podzimu rybolov zakázán.
Kromě Kamenice a Ohře se losos od roku 2000 objevil například na Ploučnici.
Úbytek lososů začal již v devatenáctém století, se stavbou větších vodních děl český losos prakticky vyhynul
Historicky začal losos v Českém království ubývat v druhé polovině dvacátého století.
Touto problematikou se dlouhodobě zabýval Dr. A. Frič, který tah českých lososů osobně zkoumal a již tenkrát narážel na pověstnou neochotu místních rybářů cokoliv cizákům prozradit. K prvním pokusům o reintrodukci lososů tak došlo ještě za Rakouska-Uherska.
Losos je ale anadromním druhem, který se vytírá ve vnitrozemí a žije v moři. Bez možnosti migrace je populace odsouzena k zániku. U nás k tomu začalo docházet ve třicátých letech. Pomyslným špuntem se stalo zdymadlo ve Střekově u Ústí nad Labem a dále pak další vodní díla, kterých jen na Labi vzniklo na devět desítek.
Poslední zkazky o tahu lososů pochází z poválečných let. Vzhledem k rozmachu výstavby vodních děl v padesátých letech již pak migrace ryb možná nebyla a losos zmizel z českých vod navždy.
Až díky projektu na návrat atlantského lososa se ryba vrátila v menším počtu na několik lokalit v severních Čechách.
Nejvýznamnějším trdlištěm pro českého lososa přitom bylo vzdálené podhůří Šumavy a zejména řeka Otava. Poměrně významnou lososí řekou byla také Orlice a losos migroval také na další toky v povodí Labe, které bylo hlavní a jedinou migrační cestou lososa do českých zemí.
Zdroj: Severočeský územní svaz ČRS
Čtěte také:
Příliš mnoho lososů v Čechách aneb starosti našich předků
Vysazování vzácných ryb: 4000 ks plůdku lososa se zabydluje v severočeských tocích
V Patagonii ulovili obřího lososa, podívejte se na video
Rybář na královském trůnu: Karel III. miluje muškaření
Buďte první kdo přidá komentář