V touze trochu uniknout letním vedrům jsme se vydali na cestu do hor.
Patrně jeden z nejhezčích rybářských revírů v ČR leží přímo v Jizerských horách, uprostřed lesů a v naprosté izolaci od civilizace.
Jizerské hory se pyšní hned několika velkými přehradami. Vzniknuvší jezera si krásou nezadají s přírodou na dalekém severu.
Rybáři ale mají ve většině případů smůlu. Jak asi tušíte, chytat ryby na vodárenských nádržích se většinou nesmí, ledaže byste chtěli zažít trochu adrenalinu při honičce s hrázným. Většinou je na takových přehradách problém i s pouhým přístupem k vodě.
Jizerky jsou ale turistická oblast a panují zde volnější poměry. Na jedné z nádrží lze dokonce rybařit.
Onou výjimkou je právě Bedřichov, který je běžným, i když dost unikátním, svazovým pstruhovým revírem.
Horských přehrad s lovem ryb přitom máme v ČR hned několik.
Charakterem k nim můžeme přiřadit asi i tu největší – Lipno. Bedřichov i Lipno dokonce leží prakticky ve stejné nadmořské výšce 775, respektive 776 metrů.
Další horskou přehradou s rybolovem je například Labská ve Špindlu, i když zde nehospodaří rybářský svaz a potřebujete místní povolenku.
Na rozdíl od Lipna nebo Labské ale na Bedřichově vládne relativní divočina a klid. Žádné hotely, apartmány ani silnice hned u vody. Jedinou infrastrukturu zde představuje samotná přehrada a pár budov okolo ní.
Na přehradu uprostřed lesů se také dostanete jedině pěšky nebo kolmo. Čeká vás minimálně čtyřkilometrová procházka lesem tam a následně zase zpět.
Relativní samota na horském jezeře
Dalo by se očekávat, že od civilizace vzdálená přehrada bude liduprázdným místem. Začátkem jarní sezóny tady můžete být většinu dne zcela sami, zejména když přijedete za horšího počasí a v pracovní den. Nyní v létě to ale příliš neplatí.
Ačkoliv podél břehů zdánlivě nebyla ani noha, na vytipovaném dobrém (asi už trochu tzv. propáleném) fleku jsme se za dvě hodiny sešli nezávisle v počtu 8 rybářů. Nikde jinde na celém 40 hektarovém jezeře rybář vidět nebyl. Rybářské tamtamy a sociální sítě zkrátka mají svoji sílu i tady…
Prostoru zde ovšem najdete dost, takže jsme se na toto místo vešli aniž bychom museli jít až na krev a lepit se na sebe s minimálním rozestupem 20 metrů, jak předepisuje rybářský řád pro lov přívlačí nebo muškařením.
Překvapil mě spíš počet lidí obecně. Turisté jsou zalezlí u břehu v křoví, takže nejsou z cesty ani od vody příliš vidět. Podél břehu je totiž mokřina a tak se jim k vodě tolik nechce. Při následných přesunech podél břehu jsem ale pořád někoho míjel.
Lidé se mezi stromy schovávali nejspíš před silným větrem, který zde často fouká. Celá přehrada je v létě oblíbená pro koupání a sedět mokrý na větru se nikomu nechtělo.
Nenechte se zmást vyznačením pláží na mapě. Při tomto výletu za hezkého letního počasí tu byl vždy jeden koupáč tak na 100 – 200 metrů břehu. Poměr nudistů a textiláků byl tak půl na půl. Prudérnější povahy by měly být varovány, že při průchodu podél linie břehu a lesa na ně může z vegetace vyskočit nahý chlap, nebo ženská.
Česká přehrada s americkou rybou
Co se týče ryb, Bedřichov je známý hlavně rybou zvanou siven americký. O tom proč zrovna siven se rozepíšu trochu dál v článku.
Ne každý ale ví, že zde žije poměrně hodně línů obecných.
Lín se nejčastěji uloví na mušku. Povolené metody lovu na tomto revíru jsou právě muškaření a přívlač.
Já jsem si vzal tentokrát pro změnu přívlačové vybavení a byl jsem za černou ovci. Dnes všichni mrskali vodu mušákem.
Před odjezdem jsem se doma zahrabal hluboko do svého rybářského bordelu a vytáhl jeden historický kousek v podobě skoro už historického prutu Byron X12 v délce 3 m a gramáži 12-25 gramů.
Třímetrová dělička německé provenience byla určená původně na pickerování. Kdysi jsem s tím běžně vláčel a teď se mi zdálo jako dobrý nápad vzít delší prut a dále dohodit. Nutno dodat, že dvacet let zpátky tento prut nepatřil k nejlevnějším.
A hlavně byl dost populární jak na UL přívlač (alespoň z pohledu roku 2006) ale i na ten zmíněný picker, což je lehká varianta feederu. To vše můžu potvrdit, lovil jsem s ním i plavanou a půlmoterový kapr byl docela mazec.
Na woblery jsem s ním zdolal celou řadu štik velikosti kolem 60 cm, už byl ale problém se zásekem velkých trojháků na woblerech. Na to byl prut už měkký. Tenkrát se mi ale zdál skvělý a co vím, tak jej mnozí chválili například pro citlivou špičku. Buď ale prut zestárl nebo já si zvykl na lepší.
Po pár létech co jsem jej neměl v ruce musím říct, že rozdíl jsem cítil. A nehrála v tom roli jen délka a hmotnost prutu, která je na přívlač trochu na hraně. Asi už jsem si dost zvykl na modernější extra rychlé proutky, které i v delších variantách nabízí lepší citlivost a kontakt s nástrahou. Přišlo mi to trochu hluché.
Když můj aktuální rybolov na Bedřichově shrnu, tak estetický zážitek byl vynikající. Pěkná příroda, dnes již velice čistý vzduch v Jizerkách i ticho jsou přesně to, co na rybách člověk může chtít.
Nepokazil to ani větší pohyb osob. Ostatně, oproti jakékoli pískovně s koupáním či řekám s vodáckým průmyslem to je tady ráj na zemi.
Klid ruší jen občasný vřískot turistů nebo vysoko letící dopravní letadlo. Obojí ale většinu času přehluší zdejší vichr z hor.
Vyzkoušel jsem oblíbené nástrahy včetně Horneta a plandavek a došlo i na gumy.
Jediný, co tomu chybělo, byl ten siven. Tady bych si dovolil ocitovat s. Nocárka, náměstka z mlékáren: „Proč mi nezabere jediná, aspoň jediná?!“
Video z chytání bych tak mohl zařadit do kategorie ASMR, což je z nouze ctnost. To je přesně ta kategorie videí, kde se vlastně nic neděje.
Při sledování si můžete užít dvě hodiny přírody téměř bez rušení, i ryby daly svatý pokoj.
Jak se na Bedřichov dostat a jak dojít k přehradě.
Už podle názvu je jasné, že přehrada leží v nejznámějším středisku Jizerských hor. Dostat se sem můžete buď vlastním autem nebo veřejnou dopravou. Autobusy sem jezdí z Jablonce nad Nisou a Liberce, lístek je potřeba mít dopředu koupený neb se jedná vlastně o MHD a řidič jízdní doklady neprodává.
Z busu můžete vystoupit přímo v Bedřichově nebo na Maliníku, odkud se dá také dojít na přehradu pěšky a vyhnout se Bedřichovu jako takovému.
Efektivnější je samozřejmě doprava vlastním vozem. Bedřichov je ale vyhledávaným cílem turistům, takže na parkování někde u kraje cesty zapomeňte.
Je zde několik parkovišť a pokud dojedete ráno, nebude snad problém najít místo. Za parkování se platí dle ceníku, takže podle délky parkování zaplatíte příslušnou částku tak od 150 korun výše.
Parkovat budete delší dobu. Je totiž nutné počítat s tím, že k přehradě půjdete pěšky asi hodinu. V závislosti na místě, kam chcete jít chytat je vzdálenost od parkoviště i budu vždy minimálně asi 4 km. K času vyhrazenému na rybolov tak počítejte raději se dvěma hodinami navíc na cestu k revíru.
Z centra Bedřichova se vydejte kolem lanového parku po žluté turistické značce. Asi po dvou a půl kilometrech se trasa kříží s modrou značkou, dáte se vlevo a chvíli půjdete po modré na asfaltu. Modrá ale následně mizí na trailovou stezku, kterou po kamenech doskáčete přímo k levému okraji hráze a dále již můžete pokračovat k vodě.
Alternativně lze na místo dojet na kole nebo elektrokole. Všiml jsem si, že někteří rybáři toho využívají.
Některé úseky cest u přehrady buď nejsou pohodlně sjízdné (kamenitý trail a na levém břehu dlouhý a úzký dřevěný chodník s pohybem chodců a zákazem jízdy na kole) nebo nejsou vůbec vedené ke břehu.
Pro přístup k vodní hladině se musí kousek lesem a při častějším přecházení podél břehů by mohlo vedení kola trochu komplikovat přesuny.
Břeh je kombinací trávy, mokřin a kamenů. Pěšky je ale poměrně dobře schůdný, vhodná je nepromokavá obuv. Lov z plavidel možný není.
Specifická rybí obsádka přehrad v Jizerských horách
Přehradní nádrže v Jizerských horách jsou primárně vodárenské. To je i případ Bedřichova. Úpravna vody se nachází ve větší vzdálenosti pod přehradou a má údajně kapacitu zásobovat až několik stovek tisíc lidí pitnou vodou.
Vodní nádrž Bedřichov patří k poměrně starým vodním dílům. Vybudována byla už po roce 1900.
Vzhledem ke specifickému charakteru zdejší vody se pro vysazování hodí zejména siven americký. Do zdejších přehrad byl introdukován již po roce 1910, přičemž obsádka sivenů zde vydržela několik desítek let.
Po druhé světové válce ale došlo k úbytku sivenů, který byl až po letech vyřešen opětným vysazováním. Důvodem úbytku ryb byla patrně nevhodná manipulace (časté vypouštění) spojená s úbytkem kyslíku během jarního tání.
Následně se projevily výrazné ekologické problémy spojené s acidifikací vody a vymýváním těžkých kovů z půdy.
Jizerské hory totiž leží v tzv. Černém trojúhelníku, což je oblast Evropy zasažená zplodinami z průmyslu. Během dvacátého století zde došlo vlivem kyselých dešťů k výraznému poškození přírody, což se dotklo také vodních toků.
Právě siven patří k druhům, který se s kyselostí vody vyrovnává poměrně dobře a proto se vysazují zejména tyto ryby, kterým se zde opět daří. Ještě minimálně několik let po ústupu acidifikace vody se ale ve svalovině ryb z jizerskohorských nádržích nacházelo nadlimitní množství hliníku a těžkých kovů.
Podle dostupných informací sem byl (nebo je) vysazován také pstruh potoční, pravděpodobně forma Kolowrat vyšlechtěná v Rakousku. Podíl vysazování pstruhů se v posledních letech zvyšoval také na sousedních vodárenských nádržích v okolí, jako je například Souš či Josefův Důl. Z nedravých ryb se na Bedřichově hojně vyskytuje lín obecný.
Pro rybaření na Bedřichovské přehradě musíte mít státní rybářský lístek a pstruhovou povolenku platnou pro P revíry Severočeského územního svazu ČRS.
To je buď severočeská územní pstruhovka či celosvazová nebo celorepubliková varianta. Při zapisování docházky nezapomeňte, že VN Bedřichov je součástí revíru 443 007 ČERNÁ NISA 1, v tomto případě zapisujete do povolenky navíc s číslem podrevíru 2!
Sezona rybolovu od roku 2025 prodloužena o 1 měsíc
Až do loňska se na Bedřichově lovilo pouze od 16. dubna do 31. srpna. Dodatkem RŘ pro pstruhové revíry Severočeského územního svazu byla od sezony 2025 sezona prodloužena do 30. září!
Ne všude je tento údaj aktualizovaný ale v tištěném dodatku a na portálu RIS se můžete přesvědčit sami
Zdroj: Český rybářský svaz, autorský text, foto a video: autor
Zpět k videu
Buďte první kdo přidá komentář