Přemýšleli jste někdy na tím, jestli těm rybám nyní není trochu zima? Možná je, ale matka příroda zařídila, že i v těch největších mrazech mají ryby šanci na přežití někde u dna, kde voda málokdy zamrzne.
Napomáhá tomu fyzikální jev zvaný anomálie vody. To je velmi zajímavá věc, která do značné míry ovlivňuje život na zemi. Pro nás rybáře je to zajímavá věc také z toho hlediska, že ovlivňuje chování a přežití ryb právě v tomto období.
Než se pustíme do složitého popisu, tak vlastně tento jev můžeme popsat lidově. Stačí říct, že je v zimě nejteplejší voda v nádrži u dna. Zatímco hladina zamrzá, u dna se může držet teplota kolem 4 stupňů nad nulou. Nesouvisí to ani tak s teplotou, jako spíš s hustotou vody, která s teplotou mění. A to dost zvláštně, proto se tomu říká anomálie.
Většina látek totiž houstne s klesající teplotou. U vody je tomu jinak, tam je největší hustota zhruba při 4 stupních Celsia. Teplejší voda je lehčí, proto bývá v létě nejvíc prohřátá u hladiny. Paradoxně je ale lehčí i voda, která má méně než 4 stupně. Proto je v zimě nejstudenější vody také u hladiny, která následně může zamrzat.
Anomálie vody patří k nejzajímavějším fyzikálním vlastnostem látek, se kterými se setkáváme v běžném životě, aniž bychom si to většinou uvědomovali.
Příčina tohoto jevu leží ve stavbě molekuly vody a ve vazbách mezi jednotlivými molekulami. Molekuly H₂O se při vyšších teplotách pohybují chaoticky a jsou u sebe poměrně blízko. Při ochlazování se však začnou uspořádávat do otevřenější struktury, kterou známe z ledu. Tato struktura zabírá více prostoru, a proto má led menší hustotu než kapalná voda. Právě díky tomu led plave na hladině a neklesá ke dnu.
Důsledky anomálie vody jsou zásadní pro přírodu i pro život na Zemi. V zimě vodní plochy nezamrzají od dna, ale od hladiny. Pod ledem u dna zůstává voda o teplotě kolem čtyř stupňů, ve které mohou ryby a další organismy přežít. Kdyby voda tuto anomální vlastnost neměla, jezera a rybníky by v mrazivých obdobích promrzaly celé a život v nich by byl vážně ohrožen. Anomálie vody je tak jedním z klíčových fyzikálních jevů, které umožňují existenci vodních ekosystémů v mírném pásmu.
Kdyby tomu tak nebylo, tak by vodní plochy i řeky mohly začít zamrzat ode dna a led by postupně prorůstal celým vodním sloupcem, což by mělo pro velkou část organismu smrtící důsledky.
V létě je to trochu jinak
Nebo vlastně není. Pořád platí, že je 4 stupňová nejtěžší a klesá ke dnu. Z hlediska teploty je ale tato voda v létě studenější než zbytek sloupce, proto teplota obyčejně klesá od hladiny ke dnu. Při potápění v létě navíc můžete na vlastní kůži zažít stratifikaci vody, kdy je v určité hloubce prudký teplotní zlom a začíná být zima.
Vlastně se ani nemusíte potápět, rybářům stačí teploměr nebo echolot s měřením teploty.
Tento jev ovlivňuje rybářské revíry pod přehradami
Velice zajímavě se tento jev projevuje pod většími přehradami, kde je spodní výpusť. Na řece se samozřejmě anomálie vody projevuje poněkud méně než na stojatých vodách. Proudící voda a měnící se průtoky zde vodu daleko více míchají.
Vlivem lidské činnosti se ale anomálie vody může na řece projevit pod přehradami nepřímo. Tento vliv je ale poměrně zásadní.
V létě i v zimě se během normální hydrologické situace vypouští voda z přehrad pomocí spodních výpustí. A to právě z velké hloubky, tedy z vrstev vodního sloupce s největší hustotou vody. V teplé části roku to má za následek ochlazení toku pod přehradou.
Projevuje se to například vznikem tzv. sekundárního pstruhového pásma. Na řece, která by jinak spadala například do parmového pásma, vznikne ochlazením v teplé části roku úsek vhodný pro lososovité ryby.
Zářným příkladem jsou pstruhové revíry pod Nechranicemi. Každý, kdo tam v létě brodí, poznal na vlastní kůži ledový chlad zdejší Ohře.
Na druhou stranu v zimě je vytékající spodní voda v průměru relativně teplá proti běžné říční vodě. V úsecích pod přehradou tak řeky méně zamrzají a často jsou zde ryby aktivnější.
To je velice dobře vidět například v Praze. Vlivem Vltavské kaskády zamrzá řeka jen na klidnějších místech a v přístavech a to ještě když opravdu začne mrznout. Ty tam jsou doby, kdy se v Braníku těžil led.
Naopak Berounka, která se do Vltavy vlévá zleva na začátku Prahy, ta přehrady nemá (nádrže na jejích zdrojnicích můžeme zanedbat, jsou velice daleko). Zamrzá tedy daleko dříve. Například na revíru Berounka 1 vznikal ledový příkrov již po prvních mrazech před Silvestrem.
Radotínský přístav v samém ústí Berounky do Vltavy pak zamrzl také, což se muselo řešit podobně jako u přístavů na Labi, kde se led rozbíjí speciálními plavidly.
Anomálie vody je tak zajímavý fenomén, který rybám pomáhá přežít a nám rybářům může trochu napovědět, kde ty ryby v zimě budou. Pokud máte v dosahu revír pod větší přehradou, tak to může být jedno z mála míst, kde i v tomto mrazu je šance na záběr.
Jinak vám zbývá už jen lov na dírkách, který probíhá aktuálně na mnoha soukromých vodách po celé ČR.
Čtěte také:
Vyzkoušejte method feeder s krmítky Sensas
Kaprařovi zamrzl člun v ledu: drsné počasí během výpravy na známé jezero
Ledově bílý vlasec pro lov na dírkách: zimní speciál Friz
Pro aktivní rybolov s hledáním ryb: Roving Kit od Korumu ve výprodeji
Buďte první kdo přidá komentář