Minulý týden došlo na Dyji k úhynu ryb. Celkem se udává, že z řeky bylo na celém dolním úseku od Novomlýnských nádrží až po Břeclav vytaženo 30 tun uhynulých ryb. Já osobně mám k Dyji několik stovek kilometrů ale už mě to nenechává dávno v klidu.
Nejedná se tady bohužel o první podobnou událost. Prakticky stejně proběhl úhyn v roce 2022, kdy zahynulo minimálně 40 tun ryb nejrůznějších druhů. Podobné úhyny na stejném úseku řeky proběhly již několikrát předtím, pravděpodobně již od roku 2013.
Když si čtu zprávy z minulých let, tak situace má vždy podobné jmenovatele, kterými jsou horké počasí, nízký průtok a sinice. Sinice jsou všeobecně velkým problémem, který trápí celou řadu českých i moravských nádrží. Na pálavských přehradách se sinicím daří a za souhry několika faktorů se stávají právě důvodem, který vede k rozvoji kyslíkového deficitu v řece Dyji pod vodním dílem.
Místní rybáři jsou samozřejmě nespokojeni s aktuálním stavem věcí. Ani po letech zatím nedošlo k nalezení efektivního řešení. Úhyny ryb podobného rozsahu jsou pro revír citelnou ranou a jejich další opakování by mohlo znamenat faktickou likvidaci rybí obsádky na dolní Dyji, která vždy platila za jeden u rybářsky nejatraktivnějších toků v ČR.
Na internetu můžete podepsat petici, která žádá další kroky vedoucí k omezení rizika podobných katastrof v budoucnu. Odkaz na petici a seznam petičních míst najdete dole na konci textu.
Odborníci zatím přišli jen s vysvětlením, že nic dělat nejde
Ve spojitosti se situací na Dyji se opět dostává do sporu rybářská veřejnost a odborníci z řad vodohospodářů, biologů, ekologů a představiteli dalších zainteresovaných institucí.
Ve vší úctě ke specialistům v různých oborech, nelze než prohlásit, že taková situace je z našeho pohledu dosti zoufalá.
Od příslušných institucí, které si navíc platíme z daní, bych například ve vztahu k dalším rizikům čekal víc než jen pouhé konstatování, že nic nejde dělat a asi se to zopakuje.
Myslím, že veřejným zájmem všech je přestat se dohadovat o tom, která instituce měla udělat to či ono ale zajistit pečlivé prošetření toho, co přesně se stalo a zajistit alespoň nástin efektivního řešení problému společně s konkrétními opatřeními na zmírnění rizika jeho opakování či případných dalších následků.
Myslím tím konkrétní plán, který by mohl být aktivován při další podobné hrozbě v budoucnu. Šance, že se bude něco takového opakovat totiž asi doopravdy hraničí s jistotou.
Po předchozích úhynech sice vznikla jakási pracovní skupina, zdá se ale, že řešení zatím nenašla. Bohužel se ukázalo, že i aktuální případ byl pro zúčastněné instituce opět překvapením.
Vlna veder se přitom očekávala a dokonce část rybářů, kteří na D5 a na řece pod ní chytají, tušila průser již několik dnů dopředu, což jsme mohli vidět na sítích. Pro zúčastněné instituce to ale překvapení asi bylo. Tohle už je skoro trestuhodné.
Nebudu do toho pitvat, jen si myslím, že to je do značné míry následek rozparcelování odpovědnosti a priorit mezi X organizací, které spolu příliš nekomunikují a jejich zájmy jsou odlišné, někdy dokonce i protichůdné.
Svoji roli v tom hrají i rybářské spolky, jejichž nejvyšší patra jsou od vody taky dost daleko, geograficky i obrazně. V tomhle má náš systém opravdu velkou nevýhodu.
V některých evropských zemích je správa vodních toků, rybářství a životní prostředí v gesci jedné jediné organizace. Možná to má něco do sebe.
Než se u nás domluví X institucí a spolků, tak je bohužel na řešení dávno pozdě. Situace na Dyji je toho praktickým příkladem.
Petice samozřejmě nemá za cíl dělat nějaké reformy ve státní správě, tady jde o konkrétní opatření pro ochranu Dyje před opakováním dalšího úhynu.
Já petici Zachraňme Dyji považuji za souhrn oprávněných požadavků, na které máme jako zainteresovaná skupina obyvatel právo a jsou i v zájmu veřejnosti a státu. Nikdo asi nechce aby jedním z nejnavštěvovanějších míst v ČR (kde navíc s velkou slávou založili novou CHKO) tekla mrtvá řeka, která bude každé léto plná mrtvých ryb.
Níže najdete stručný přehled, co petice žádá. Pokud by se podařilo tyto snahy naplnit, tak vznikne užitečný precedens, jenž nám pomůže při podobných potížích i v jiných lokalitách.
Požadavky petice Zachraňme řeku Dyji
- Zajištění stabilního minimálního průtoku alespoň 8 m³/s po celý rok a navýšení tohoto průtoku na 9-11 m³/s v letních měsících
- Vedení tohoto průtoku přes segmentový uzávěr, nikoliv přes vodní elektrárnu
- Veřejné a srozumitelné zveřejňování dat o průtocích, teplotě vody a její kvalitě.
- Vysvětlení důvodů manipulace s vodou, včetně prioritizace výroby energie nebo provozu rekreačních zařízení.
- Pravidelná komunikace Povodí Moravy s veřejností, dotčenými obcemi a místními rybáři
- Nezávislé vyšetření aktuálního úhynu
- Aktivní zapojení nezávislých odborníků, rybářských organizací a občanských iniciativ.
- Trvalé sledování stavu kyslíku, výskytu sinic a biologické rozmanitosti.
Celé znění petice i možnost podepsání online najdete na webu Petice.com. Svůj podpis můžete připojit i osobně na benzince v Milovicích, Campu Pálava a v Cyklosféře Břeclav. Sledujte také stránku Dyje Dýchá.
Čtěte také:
Na Dyji opět hynou ryby, řešení je v nedohlednu
Proč se ryby v létě nedrží u dna? Může za tím být stratifikace vody
Kuriézní případy RS: chtivá dáma, nezbedná mládež a oznamovatel, který má sám problém
Buďte první kdo přidá komentář