Chytit dravou rybu na umělou nástrahu bylo vždy známkou zvláštního rybářského umění. Dnes k tomu máme tisíce variant roztodivných nástrah. Zapomínat na staré osvědčené nástrahy ale nemusíme.
V dávné minulosti moc umělých nástrah k dispozici nebylo. Když pomineme opravdu prastaré pokusy o umělé mušky, tak jednou z prvních a dluohou dobu jediných nástrah pro lov přívlačí (v samém počátku přívlače kvůli absenci navijáků tažených například za lodí) byla plandavka
Třpytka je přívlačová návnada na lov dravých ryb, kterou lze bez váhání zařadit mezi nejstarší klasiku. V posledních letech zažívá reinkarnaci v podobě plandavek k lovu pstruhů na stojatých vodách. Těchto nástrah opatřených jednoháček je na trhu poměrně dost.
Dříve se ale používaly hlavně pro lov dravců jako štika, sumec a samozřejmě i okounů a jelců nebo bolenů.
Na ni lovili nejen naši otcové a dědové, ale i mnohem starší předkové. A není to překvapivé, protože plandavka měla řadu výhod.
Hlavně nízkou cenu a snadnou domácí výrobu. Nástrahy podobné plandavkám najdeme i v opravdu vzdálené historii. Dokládají to dokonce i četné archeologické nálezy.
Historicky byly plandavky spojovány hlavně s lovem štik. Ale neměly by se podceňovat ani při lovu jiných dravých druhů. A navíc existuje mnoho docela univerzálních modelů. V poslední době si zaslouženou popularitu získaly zmíněné malé třpytky pro lehkou a ultralehkou přívlač, které jsou velmi univerzální
Zhruba se dají rozlišit dva základní tvary: lžička a list
Klasické lžičkové třpytky na štiku zná lecjaký starší rybář od dětství, pravděpodobně právě s nimi začínalo seznámení s fascinujícím světem přívlače doslova u každého komu je dnes nad padesát. Hlavně před revolucí se přívlač točila hlavně okolo třpytek – rotaček a plandavek.
Lžičkový typ plandavek se vyznačuje poměrně velkým širokým tvarem, který lze pomalu vést poblíž předpokládaného stanoviště dravce. Pokud je zubatá někde poblíž, útok na sebe nenechá dlouho čekat.
Lžička se vyznačuje výrazným chodem i při pomalém vedení. To může být nevýhoda například v proudu nebo když chceme nástrahu vést rychleji. Nástraha se zvedá vysoko do sloupce což nemusí být vždy nevýhoda. Často ale začíná rotovat, což už umí být nepříjemné.
Pro rychlejší vedení nebo tekoucí vodu jsou vhodnější podlouhlé plandavky, které připomínají svým tvarem dlouhý lístek.
Taková nástraha svým tvarem umožňuje delší hody, zvláště pokud je vyrobena ze silnějšího materiálu a má odpovídající vyšší hmotnosti. Jde o nástrahu zajímavou například pro lov bolenů.
Plandavka na bolena musí mít vynikající vrhací vlastnosti v kombinaci se schopností stabilně pracovat při nejrychlejším tažení. Bolen je velmi opatrná a podezřívavá ryba, nepustí vás blízko, a když už, tak stejně nezabere. O jeho vrtošivosti kolují rybářské legendy. Ale pokud správně vyberete nástrahu, máte šanci na skvělý rybolov.
Okoun není příliš velká ryba, ale zato ve všech ohledech sportovní. Ty nejopatrnější kusy už viděli spoustu variant nástrah.
Plandavky se ale dnes na okouny tak často nepoužívají. Vhodná je plandavka malého rozměru. Lov okounů na malé mikrolžičky je velmi sportovní a mimořádně zábavný.
Pokud se chystáte na rybaření na letní MP řece, stojí za to věnovat zvláštní pozornost lovu tloušťů za použití malých lžičkových plandavek. Důležitou roli v tomto procesu hraje nejen velikost a tvar nástrahy, ale i její barva. Jedná se o jednu z nejlepších letních jelcových nástrah vůbec, kterou můžete přelstít i zkušené rybí profesory,
Další výhodou plandavky je možnost relativně rychle prolovit velkou oblast, což se hodí hlavně na rozsáhlé a pro vás neznámé vodě.
Taková je plandavka – klasická přívlačová nástraha pro lov dravců. Na spoustě míst paradoxně neokoukaná, jelikož nepatří mezi tak často používané.
Lžičková třpytka, stejně jako jakákoliv jiná návnada, je pouhý nástroj, který je nutné „oživit“. Výsledek rybolovu závisí více na správném vedení třpytky než na samotné volbě nástrahy.
Čím více technik a způsobů vedení ovládá rybář, tím větší má šanci na úspěch v různých podmínkách. Lžičková třpytka není tak jednoduchá, jak se může zdát, a mnoho lidí bude překvapeno, jak různorodý může být lov na tyto nástrahy. Pojďme si představit různé techniky vedení plandavek.
Můžeme rozlišit 4 hlavní způsoby vedení:
- Rovnoměrné vedení
- Vlnovité vedení jako sinusovka apod.
- Stupňovité vedení
- Trhavé pohyby jako u wobleru
Rovnoměrné vedení
Toto vedení lze považovat za nejrozšířenější a tradiční pro plandavky. Je extrémně jednoduché – jenom navíjíte vlasec a čekáte na záběr.
Může se zdát, že stačí hodit a táhnout, ale není to tak jednoduché. Každá třpytka má svůj rozsah rychlostí vedení, při kterém si zachovává stabilní chod a atraktivitu pro dravce.
Pokud použijete stejnou třpytku, ale jiné velikosti nebo vyrobenou z jiného materiálu, musíte změnit rychlost vedení. Proto je důležité znát rozsah pracovních rychlostí pro každou svou nástrahu. Pro některé třpytky je tento rozsah širší, pro jiné užší.
A samozřejmě, nesmíme zapomínat na hloubku, ve které se třpytka pohybuje při dané rychlosti vedení. To je také individuální dle tvaru a hmotnosti třpytky.
Vstupuje do toho také případné proudění vody a úhel, v němž na taženou nástrahu působí. U malých nástrah hraje roli také váš návin. Čím tenčí pletenka, tím hlouběji můžete třpytku vést za stejných podmínek a rychlosti.
Hlouběji také třpytku udržíte když skloníte špičku prutu k hladině a naopak.
Nejčastěji je lepší vést třpytku co nejpomaleji. Ale existují výjimky, proto je vždy dobré experimentovat. Notoricky známý způsob navíjení při lovu bolena, kdy je extrémně rychlé vedení třpytky jedinou funkční možností.
Někdy má smysl zpestřit rovnoměrné vedení ostrými krátkými zastávkami nebo periodickým cukáním třpytky. Taková nepravidelnost v pohybu může být signálem k útoku. Někdy může přinést pozitivní výsledek velmi dlouhá pauza po nahození, během níž třpytka leží na dně. Pozor ovšem na vázky, dělat to na pařezovce nebo šutrovitém dně řeky je poukázka na utrhnutí.
Vlnovité vedení, sinusovka atd.
Toto vedení umožňuje rychle zjistit, v jaké hloubce se ryby zdržují, a také pochopit, jaká rychlost pohybu nástrahy je ten den nejvhodnější. Vlnové vedení se nejlépe provádí pomocí prutu, kdy jej plynule směrujete k hladině a poté naopak nahoru.
Rychlost otáčení navijáku zůstává stejná, ale nástraha se pohybuje vlnovitě, střídavě zrychluje a zpomaluje. Samozřejmě, maximální i minimální rychlost by neměly přesáhnout pracovní rozsah, kdy začíná třpytka rotovat a chovat se nestandardně.
Stejně jako u rovnoměrného vedení má smysl přidat různá cukání a krátké ostré zastávky. Při lovu štiky a jiných ryb je často klíčem k úspěchu vlnové vedení, při kterém nástraha občas klesá až k blízkosti dna.
Stupňovité vedení
Snad druhé nejdůležitější vedení po rovnoměrném. Často je to jediný způsob, jak dosáhnout pozitivního výsledku. V základní verzi spočívá ve střídání rovnoměrného vedení s pauzami, během nichž nástraha klesá.
Pohyb se tedy děje stupňovitě, nikoliv pozvolně jako v předchozím případě.
Pokud u měkkých nástrah preferujeme vedení s dotykem dna při pauze, u lžičkových třpytek je to naopak: stupňovité vedení bez dotyku dna je velmi účinné např. na okouna. Ovšem i další dravci na toto vedení dobře reagují.
Některé třpytky začnou během klesání jemně vibrovat, jiné se otáčí jako padající list vrby a podobně. Jiné třpytky fungují skvěle, pokud při pauze pokračujete v pomalém navíjení. Opět má vždy smysl experimentovat s rychlostí navíjení během aktivní fáze vedení. Možností je mnoho – stupňovité vedení je velmi flexibilní a lze jej přizpůsobit podmínkám lovu.
Hlavně je nutné udržet kontakt s nástrahou při propadu ať nezmeškáte záběr.
Trhavé pohyby třpytkou
Trhané vedení si obvykle spojujeme s woblery a twitchingem. Ale používá se i s těmito třpytkami. Některé třpytky jsou pro tento styl velmi vhodné a mají při něm rytmické pohyby ze strany na stranu, podobné právě jako u některých wobleru.
Delší pauzy mezi trháním nejsou potřeba. Vedení je podobné jako woblerů bez lopatky typu Slider a podobných. Vhodné jsou rytmické trhy s určitým rytmem, to je dobré si vyzkoušet u břehu či u lodě a zjistit v jakém rytmu třpytka nejzajímavěji funguje.
A samozřejmě, má smysl je kombinovat. Tímto způsobem můžete rychle zjistit preference ryb a zároveň najít nové triky, které vám přinesou úspěch v budoucnosti.
Čtěte také:
Začít přívlač je nejlepší při lovu okounů
Jaký prut a naviják na sumce? Vyzkoušejte toto kombo
Jak chytat štiku na wobler, účinné techniky pro tvrdé nástrahy
Buďte první kdo přidá komentář