Na severu Čech opět vysazovali plůdek lososa. Tentokrát v množství 4000 kusů do různých toků. Projekt v současnosti finančně podporuje společnost NaturaMed Pharmaceuticals.
Losos se vysazuje především do řeky Kamenice, kde se dá prakticky každoročně zaznamenat návrat dospělých ryb připravených k výtěru.
V posledních letech došlo také k opakovaným úlovkům na udici na Labi (s následným puštěním zpět), které svaz dříve odměňoval například darováním povolenky na další rok.
Od toho ale následně ÚS upustil a naopak přistoupil k opatřením na Labi. Zde je pro jistotu v určitém období zakázán lov okolo ústí Kamenice do Labe v k. ú. Hřensko:
„Zákaz lovu ryb v úseku 200 m pod a 100 m nad ústím Kamenice do Labe ve Hřensku včetně oblasti soutoku v období od 1. 10. do 31. 12. (vyznačeno cedulemi na nábř. zdi – 200 m pod je proti ceduli s kotvou, 100 m nad je u schodiště k vodě poblíž zast. BUS a proti ceduli č. 8).“ (Kompletní popi revíru Labe 1 viz soupis MP revírů Severočeského územního svazu.)
Zřejmě z toho důvodu, aby nedocházelo ke snahám o cílený lov této ryby, v němž se některým šikovným a odhodlaným rybářům začínalo docela dařit.
Kromě Labe se v moderní éře potvrdil návrat lososa například na Ohři.
Kde se losos na území ČR historicky vyskytoval a kde byl nejhojnější?
Losos obecný patří historicky k našim původním druhům ryb. Na území současné ČR se hojně vyskytoval v tocích náležících do povodí Labe, které tvořilo hlavní a jedinou migrační trasu pro tento anadromní druh z moře do našich řek a samozřejmě naopak.
Losos obecný se rodí v podhorských tocích ve vnitrozemí, odkud putuje směrem do moře. Dospělá ryba se následně vrací zpět proti toku své rodné řeky aby se v ní vytřela.
Tento koloběh byl ale spolehlivě zlikvidován před sto lety. Průmyslové znečištění a zejména stavba příčných překážek (jezů a přehrad) způsobila úbytek českých lososů již koncem devatenáctého století.
Zprávy o posledních ojedinělých lososech na českém území se datují zhruba do období kolem druhé světové války.
Losos sice umí skákat značně vysoko, na většinu vysokých plavebních stupňů ale prostě nemá.
Na celém toku českého Labe jich stojí více než 90 jezů různé velikosti a dvě přehrady (Les Království, Labská). Chystá se navíc stavba dalšího velkého jezu v Děčíně. Tím mimochodem přijdeme o významný přírodní úsek Labe, kde se ještě daří parmám a dalším reofilům.
Němci mají na svém Labi velký jez pouze jeden. Co se týče Labe, tak losos se po něm dostával až daleko do Podkrkonoší. Poslední výskyt v této oblasti je hlášen Dr. Fričem z osmdesátých let devatenáctého století.
Zmínka o tomto, nejspíše jednom z posledních krkonošských lososů, pochází z Labe mezi obcemi Debrné a městem Hostinné. Tedy oblastí nad přehradou Les Království, která ve zdejším hlubokém kaňonu vyrostla ale až o čtvrtstoletí později.
Profesor Frič ale zjistil už tehdy, že horní tok Labe dávno nebyl hojným trdlištěm lososů. Zdejší tah nepatřil k početně hojným.
Překážky a tzv. lososnice (pasti na lososy, nejčastěji umístěné na menších jezech) omezovaly jeho tah tímto směrem již od konce středověku.
Počínající výstavba továren a dalších menších provozů tehdejšího průmyslu v podhorských údolích navíc kazila kvalitu vody již začátkem předminulého století.
Lososí horečka v Hradci Králové roku 1432
V oblasti severovýchodu Čech naopak losos hojně táhl až do podhůří Orlických hor,. O tom máme záznamy například od významného kronikáře Bohuslava Balbína, který se narodil v Hradci Králové.
Ve starých kronikách údajně vyštrachal velmi zajímavý zápis z roku 1432:
„U Hradce Králové objevila se tak velká záplava lososů, že se Labe málem vylilo z břehů. A tak se obyvatelé města, a každý kdo bydlel u řeky, sbíhali o závod k lovu se sekerou, a usmrcené ryby vyvlékali na břeh.“
Právě v Hradci Králové větší část lososů nabrala směr na východ. Zamířili do Orlice, jež si dodnes zachovává svůj z velké části přirozený charakter toku. O lososa zde však již nezavadíte.
Nejvýznamnější počty lososů v rámci Čech ovšem táhly navíc zcela jinam. Na jih a jihozápad. U Mělníka to vzaly ryby doprava a směřovaly ku Praze. Zde, jak píší kroniky „uleknuvše se mostu“ (nejspíš Karlova) mířily dále na proti vodě.
Opravdovým lososím eldorádem totiž byla zlatonosná řeka Otava, kde Frič zaznamenal lososů nejvíce.
Opět se časově pohybujeme koncem devatenáctého století, když ale bohužel začal tah slábnout. To byl i hlavní důvod jeho práce na mapování lososích populací.
Právě v těch letech absolvoval Dr. Frič řadu cest po Království českém. Při svém putování se snažil z vylekaných mlynářů a dalších zainteresovaných osob vymámit informace o počtu ulovených lososů.
Nešlo to úplně snadno. Venkované se Friče báli. Mysleli snad, že jde ve skutečnosti o revizora a výběrčího daní. Lov lososů byl významné privilegium regulované vrchností a úřady tehdejšího mocnářství. Jakákoliv kontrola tehdá zasévala paniku podobně jako dnes.
Důvěru si získával těžce. Už tenkrát byl zkrátka problém se na dobrá rybářská místa doptat.
Fričova dlouholetá práce a trmácení daly vzniknout knize Losos labský z roku 1893. Vytvořil také slavnou Rybářskou mapu Království českého. Vznikaly dokonce první líhně a snahy o umělé vysazování.
Jak to ale dopadlo dopadlo o půlstoletí později, to všichni víme. Průmysl a zejména vodohospodářství udělalo tažným rybám čáru přes rozpočet.
Jakýmsi milníkem a symbolickým koncem tažných ryb v Čechách se stala zejména stavba současného VD Střekov v Ústí nad Labem. Tím na Labi vznikl definitivní špunt, jaký dokázalo překonat jen velmi málo ryb, snad jen za vzácně příznivých podmínek vyšších průtoků.
Podobné nepřekonatelné stavby dále rostly na Labi i přítocích jako houby po dešti. Řeka se definitivně změnila a české vnitrozemí přestalo existovat nejen pro lososa.
Kromě lososa mohli dříve naši předci v Labi lovit také pstruhy mořské a dnes u nás již velmi málo známou placku pomořanskou. To vše je ale historie.
Zdroje: FB a web ČRS Severočeský územní svaz, Dr. A. Frič – kniha Losos labský (1893), Akademie věd ČR (Jan Andreska – Losos labský v historických záznamech a v současnosti I., dostupné online zde)
Čtěte také:
Tomu se říká mrhání penězmi! Promrhat desítky milionů, aby se vrátilo pár jedinců, jejichž uzavřený reprodukční cyklus je globálně i regionálně zcela bezvýznamný! Pokud se tedy zmíněná reprodukce vůbec podaří. Jednoduše tuhle „záchranu lososa“ odsuzuji a považuji za absolutně nesmyslnou.
Věnujte ty peníze raději na obnovu populace pstruha obecného se správnou genetickou výbavou, který bude v našich řekách životaschopný. A pokud se konečně začneme věnovat regulaci predátorů, pak je možné vrátit život do našich řek.
No, v mnohém bych asi souhlasil. Ale musím říct, že návrat lososa je jedna z mála věcí, která v ČR dělá rybářům dobré PR na veřejnosti a to je potřeba. Naopak regulace predátorů nám dobré ohlasy bohužel nepřinese, i když pravda je na naší straně.